na další stranu
Michal Čagánek
DOCELA TIŠE
Jen tak si sednout
na lavičku
před dům
nohu přes nohu dát
ruce do klína
sedět
docela tiše se dívat
poslouchat
PODVEČER
Šel jsem do kostela
a nedošel
na břehu řeky
svěží vánek
rákosí
zlehka rozhoupal
RILSKÝ MONASTÝR
Pohla se ručička
ve věžních hodinách
tiše to klaplo
starý mnich
o hůl se opírá
cestou na mši
kočka
barev kláštera
na spěch má kamsi
je slyšet voda
z blízké kašny
vítr do vrcholků stromů se zapřahá
vlaštovky křižují vzduch
zas
znovu pohnula se ručička
NA POŠTĚ
Jak člověka zahřeje
obyčejný úsměv
třebaže zcela neznámé
dívky
KATEDRÁLA
Modlitby
otištěné na stěnách
plamínky svíček
živená víra
žena
věky shrbená
proutky koštěte
zametá ticho
Je to
její práce
DÁLNICE
Podél dálnice
lípy
za nimi v druhé řadě
štíhlé majáky divizen
několik holubů
na drátě
Vysoké napětí
KRÁSNĚ
Do trávy upustila
nedopalek cigarety
o polední pauze
na lavičce kouřila
vyčítavě
Bylo přece
tak krásně
VTEŘINA ZÁZRAKU
Z prstů
meteor mu vypadl
zastavil se o chodník
svítil
ještě vteřinu
pak podpatek ho rozdrtil
něčí boty
NIC O MALOVÁNÍ
Zastavit čas
daří se o páté
dokončit obraz
bez úsilí
ten kdo ho maloval
nevěděl nic o malování
jedno však pochopil
Vesmír
RISK
Hejno holubů
pod kola aut se vrhá
pro drobtů pár
riskuje život
VEČERNÍČEK
Na co se díváš?
ptám se
a ona neslyší
Právě prožívá příběh
pohádkové víly
NÁVRATY
Snídám v parku
slunce a vodu
po včerejším flámu
znovu se vracím
domů
DOVNITŘ
Deštníkem
jak kropenkou
přežehnává chodník
nahmatá klíč
dlouhými kroky
vchází dovnitř
kohosi navštívit
před kýmsi se skrýt
Kdo je ta žena?
Ty jsi
DROBNÉ SRDCE
Na Karlově mostě
mladá žena
ladila kytaru
tak krásně
že musel jsem jí dát
nejen všechny drobné
ale také
celé své srdce
BLAŽENÝ
Viděl jsem
blaženého psa
blaženě kadil
vprostřed trávníku
zatímco jeho panička
postupně ztrácela se
studem
PŘECHODY
Na přechodu pro chodce
černobílá mrtvá kočka
sestřička její na ohradě
dívá se tiše na koně
dívá se dívá jak se pasou
a hlavy mají skloněné
NÁDVOŘÍ
Na nádvoří kláštera
kamení travou prorůstá
bílé sloupy
podpírají nebe
v každém rohu
kašna
vlaštovek hnízda
ve zdech
PROCITÁNÍ
Kdo se to brodí
v křehkém sněhu?
žádný sníh
mladá tráva
pochutnává si
na koních
PTÁČEK
Podívej!
vykřiklo dítě
bylo to ve městě
plném lidí
bez živáčka
Křičet se nesluší
ukazovat prstem
jeho matka
okřikla ho
A navždy
promeškala ptáčka
OLTÁŘ
Na mém oltáři neleží obrázky svatých
není tam růženec
ani modlitební knížka
kousek dřeva položil jsem na něj
oblázek a mušli
Dřevo jsem našel na mořském břehu
mušli vysoko v horách
oblázek z kořenů stromu pozvedl jsem
To je můj oltář
věčnost
v nekonečnu proměn
DEŠTĚNÍ
Ruce
zastavené v pohybu
žádná
další gesta
prostě
jen tiše ustat
tak jako déšť
bez pohnutí
snést se na dlažbu
JEDNO MOŘE
Proč by se nemohli spolu pást
sloni a koně
v jednom moři
vždyť ve stejné věří
stejný mají hlad
a moře stejné je
pro koně
i slony
|
