na další stranu
Zdeněk Mézl
Zdeněk Mézl (1934 Praha – 2016 Praha) byl český grafik a ilustrátor, používající osobitý styl dřevorytu, podle kterého jsou jeho díla na pohled rozpoznatelná.
V letech 1949-1953 studoval u profesora Vodrážky na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Praze, následně v letech 1953-1956 u profesora Vladimíra Pukla na pražské akademii výtvarných umění. Studium přerušil na jeden rok kvůli studijnímu pobytu na sofijské Akademii v Bulharsku. Po návratu do Prahy dokončil studium u profesora Pukla v roce 1960. Již na akademii se Zdeněk Mézl pouštěl do prvních ilustračních pokusů v technice dřevorytu, která jej pak provází celý život.
Zdeněk Mézl dal dřevorytu nový význam. Dokonale ovládl materiál i techniku a ve svých grafických listech a ilustracích uplatňuje smysl pro jasnou a přehlednou siluetu, vyplněnou často až miniaturně chápanými detaily, smysl pro jednoduché, lapidární vyjádření děje a úsměvný pohled na svět, někdy laskavý, jindy ironický.
Mézl sám sebe označuje za kritického realistu - jemu blízcí jsou Hierynomus Bosch a Francisco de Goya. Volné tvorbě se věnuje po obdobích vyplněných bohatou činností ilustrátorskou. Jako ilustrátor se po svém postupně vypořádal jak s antickými bájemi, tak s Jaroslavem Haškem, Ezopovými bajkami či Danteho Peklem. Vybírá si autory, kteří mu umožňují ztvárnit ironizující nadsázku.
Během své kariéry ilustroval více než 70 knih, vytvořil tři poštovní známky a řadu svébytných grafických listů, obrazů a plastik. Celkem za svůj život ztvárnil 170 000 centimetrů čtverečních zimostrázových a hruškových desek.
Samostatně uspořádal řadu výstav v Čechách, Belgii, Itálii, Holandsku, Německu, Japonsku, v Jihoafrické republice.
V roce 2002 byl ve Velké Británii prohlášen za jednoho z nejlepších světových dřevorytců 20. století.
DŘEVORYTY
obr. 11 |
obr. 12 |
obr. 13 |
obr. 14 |
obr. 15 |
obr. 16 |
obr. 17 |
obr. 18 |
obr. 19 |
obr. 20 |
Galerie obsahuje celkem 63 obrázků.
1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-63
|
