na další stranu
Pavel Březenský
Z USEDLOSTI
… zatímco si omýváš víčka,
trhám jahodám límce.
Cesta dne pomalu sládne
a zvědavým kočkám jde na parapetech
o čich, když se jim v očích
leskne chuť
pobíhat kolem plotny.
Nešikovně nabírám zcukrovatělou lávu
a doufám,
že si to u tebe zavařím.
V noci mě ve snu navštívil Boleslav Jablonský.
Neměl to daleko.
Mezi dvěma sklenkami bezinkového vína mi řekl,
že slova jsou květy,
a myšlenky jako včely.
Když jsem se dnes vracel domů,
před starou farou, kde žil,
bzučela lípa.
Ranní rutiny nevrle štěkaly
za rezavým plotem
a já se jako břečťan po opukové zdi
upínal k tichu kostelních hodin.
Kroky plašil hejna ryb v asfaltových říčkách,
a v podvečer, když vrzla vrátka
vrátil jsem hlavu
do osnov ukolébavky.
Ten dům je jako vrak
obrácený trupem vzhůru.
Všude kolem moře práce.
Mám truhlu plnou vercajku,
dvě zdravé ruce,
a i když se v tom plácám,
jsem přece pirát.
Pirát s trvalým pobytem.
|