na další stranu
Jaromír Šlosar
Verše z Dětského domova z let 1978 – 1984
PRVNÍ KOUPÁNÍ
Z malých lázní
stoupá pára
Horký déšť
jak káně padá
Drápky zatíná do těla
Rubaška studu
zvolna opadává se špínou
jako když drhnou anděla
Modřinami má grošovaná záda
NĚCO NOVÉHO NĚCO KRÁSNÉHO
Pohladit
Něco nového
Dlaní v králíkárně tápu
po sametu mláďat
Chvějí se bázní
Tvá hlava se chvěje
No tak
Stejně konejším
králíky i tebe
Víčka žaluzie snů přivíráš
Slastně vrníš
Duhová kulička
pulsuje ti v těle
SLOHOVÁ PRÁCE
Slunce tu zapadá
o něco dřív
Ležíme v brázdě hor
Káňata jako kluzáky
frýdlantských aviatiků
opisují souměrné kruhy
S napětím čekáme
zda připaží křídla
a po volném pádu se nasytí
Chodíme na borůvky
až máme kolem rtů
modrý věneček
Nic nám tady neschází
Téměř nám tady neschází nic
OZNAČENÍ
Razítko pod límcem košile
Razítko na trenýrkách
Orazítkované triko
Pyžamko s razítkem
V srdíčku snubní cejch
9. LISTOPADU 82 A DENNĚ
V dnešních listech
kladná recenze Jevtušenkovy poemy
proti neutronové bombě
ale též kritika pana Kampelmana
na jiném místě
a dlouhá dávka ostrých do očí
I přes odpor veřejnosti
americké jaderné rakety
na území NSR
Ale nikde ani zmínka
o včerejším rekomandu
Eva Krásná
číslo karty šestnáct
Místo rezervujte
do dvacátého listopadu
PRVNÍ VÁNOCE V ŽIVOTĚ
Ve staré vaně
líbají se kapři
Dukáty šupin
vystýlají dno
Dětské oči plavou s nimi
krásné labyrintní ryby
Z kuchyně voní vanilka
zakázaný rum
a kokosové hřiby
A oči září
jak mořské korály
které se poprvé
ke světlu prodraly
PŘÍLIŠ DRAHÉ DARY
Jsem vlastně bohatý
Dostávám valounky zlata
perly a drahé kamení
z očí nevytěžených
jak tajemná Sibiř
Stačí jen pohladit
a říci pár čistých slov
Jsem vlastně bohatý
z valounků zlata
perel a drahého kamení
ale byl bych šťastnější
na méně výnosném místě
POUZE BALÁŽ
Mávli rukou
Roste pro šibenici
Lump
Cikán
Za každou větou
Jebem ťa
Baláž se zločineckou lebkou
Baláž Baláž co mi dáš
Okno rozbil Baláž
ve škole se rval Baláž
Baláž Baláž
A on zatím
při každém pohlazení
chvěje se
jak srdeční sval
ROMSKÉ DĚVČE
Ty oči
kusy antracitu rozžhavené
lýtka zapalují
vysmátým chlapcům
Chlapci pomilují
chlapci pošpásují
jak však mohou
romskému děvčeti
lásku slíbit
Ty oči
kusy antracitu rozžhavené
syčí pod slzami
Jednou v nich
jen kámen narubeš
JAKO SAFARI
Chůze mnohých návštěv
mně připomíná
obrázky z africké buše
Stále ve střehu
Kabelku přivinutou k tělu
jak bezbranného kojence
Kruh lvích očí
se totiž úží
Ale oni vám kašlou
na vaše šminky
na vaše tuzexové vůně
a tajemství peněženek
táhnou je jiné laskominy
Hlavy nastavují
o nohy by se chtěli třít
jak domácí kočky
ve stálé naději
LÍTOSTIVÍ RODIČOVÉ
Tak třeba
padělání bankovek se trestá
ale jak na jejich lítost
falešné a odkládací stařečkovy zuby
Smíchem
ostrým jako žiletka
Vždyť jde o tragikomedii
Ano
o tra gi ko me di i
Přišli na návštěvu
a plakali
a plakali
nad rozbitým kolenem
svého ztraceného syna
MOJE SIAMSKÉ DVOJČE
Hlávky pivoněk ve váze
jsem zamkl
psací stroj
a telefonní hovory
Dětem popřál dobrou noc
Ale před něčím
nelze klíčem otočit
Jak tasemnice je to ve mně
jak poustevníček ráček
v mořské škebli
to moje tajné
siamské dvojče
které mi tluče na solar
zdali jsem hladil
málo nebo moc
|