na další stranu
Martin Honzák
LIKVIDACE LIDSKOSTI
Víc škody nežli užitku!
U koryt banda dobytků,
která drsně lidi dusí,
žere zbytky státní kasy.
Dluh, jejž všichni zaplatíme,
děláme, že nevidíme,
věříme lžím, lžeme sobě,
už teď v bytě jako v hrobě
do čtyř stěn jsme uvězněni
a z života zbylo snění.
Stát chce Pyrrha zahanbit
v tomhle boji o covid,
jenž silou vládní ochrany
likviduje občany.
SVOBODA A TYRAN
(text na hudbu písně Pravda a Lež - Nohavica/Vysockij)
1.
Svoboda světem šla a každý toužil ji poznat,
mnozí i zemřeli, jen aby blíž byli k ní,
Tyran tak zavětřil brzký pád - a vyšel z komnat,
přikázal ministrům vydávat Nařízení.
Lidé pak Svobodu hnali pryč, dál od svých domů,
ze kterých nesměli téměř už vycházet ven,
jak pejsci poslušní museli mít košík k tomu
a štempl lékařský, to kdyby šli přeci jen.
2.
Tyran se směje teď, vždyť už mu všechno tu patří,
majetky, státní moc, právo i nevolníci,
hlas lidu hlásí mu, kdykoli Svobodu spatří,
neváhá poplivat ji přímo na ulici;
Tyran ji věznit chce, oprátku chystá už léta,
a v davu vášnivém řvou diví fanatici,
ať už ji popraví, jen ať už po ní je veta,
a ruce mnou si ti rádoby politici.
3.
Pustou zem bez práva chcete tu zanechat dětem,
ponižovat lidi, na duchu znásilňovat,
tyrani stejní jsou, ničí zem, co je svět světem:
Rozum máš neslyšet, v hypnóze přikyvovat!
Svobodu opustíš a už máš na rukou pouta,
absurdní příkazy poslušně činem plníš,
stát mluví do všeho, každého drzou lží spoutá,
proč lid chce tohle, tomu fakt nerozumíš...
4.
Svoboda bloudila v ulicích úplně sama,
v budovách se na ni každý jen utrhoval,
že roušku neměla a že tu žít chtěla s náma,
že nechce vakcínu, kterou jim Tyran sám dal.
„Vždyť nemá právo vám zasáhnout do vašich svobod!“
kladla jim na srdce, husička důvěřivá,
„Chrání nás, nevidíš? Otoč se a práskni do bot!!“
řvali a křičeli i další slova křivá.
5.
Strachy se třásli a smrti se báli až příliš,
že hudbu pohřbili a s ní vše, co lidské je:
Blízkost a úsměvy, všechno, co tváří v tvář sdílíš,
zbylo jen bezpráví a slzy z beznaděje.
A Tyran potlesk má od svého věrného stáda
pasoucího se na krmivu z televizí,
Svoboda volá nás a my k ní točíme záda
a než se nadějem, tak nám už navždy zmizí.
(Martin Honzák: Dospělák a Svoboda, veršované drama)
ŠEL JENOM PRO ROHLÍKY...
Každý den ve dvě
vyrážel
na mnohahodinovou procházku
do nedalekého obchoďáku
pro tři rohlíky
a sýr
dával jsem se s ním
do řeči
a tiše obdivoval
jak ho bavilo
být naživu
bylo mu pětaosmdesát
sotva dýchal
o berlích
s bolestmi
ale dával to
říkal
že nebýt těch mučivých
kroků
už by nechodil vůbec:
‚Z eldéenky
je to na hřbitov
jen pár měsíců!‘
Nedávno jsem ho viděl
stáli u něj policisté
ať se prý dobrovolně
přidusí
„Motá se mi hlava,“
omlouval se
„mám co dělat
s tím respirátorem
uvnitř…“
Trvali na tom
nařízení je nařízení
kdo nemá náhubek
je ošklivý pejsek
a bude bit
Včera se otevřeným oknem
smutně díval do ulice
odbíjela třetí
prý mu jídlo
budou nosit
aby nikam nemusel
věděl
že je konec
za chvíli si nedojde
ani na záchod
a jeho kontakt
se světem
se omezí na zazvonění
a igelitku za dveřmi
„Bojím se jich
a nechci být na obtíž,
neukázněný,
když je to tak špatné,
jak říkají,“
krčil rameny
na mé naléhání
a já si říkám
v jak zkurveném světě to žijeme
když nedobrovolná ochrana
zničí víc
než domnělá spása:
S tichým souhlasem
izolujeme stáří
v důchoďácích bez návštěv
mládí v domácím vězení
kulturně činné v nečinnosti
živnostníky držíme od hostů
lidi od lidí
a od svobody
pokorně utišíme hudbu
devalvujeme sport
a zdravý životní styl
i posilování přirozené
obranyschopnosti
Jsme přeci
národ marodů
kteří potřebují ochránit
neboť banda vyšinutých
politiků byznysmenů
s neomezenou mocí
co si vytírají zadek
ústavou
i lidskými právy
potřebuje vydělat
na ochranných prostředcích
testech
vakcínách
vyprat miliardy
přes covidlůžka
a zaměstnat lidi
sledováním stovek změn
zákazů příkazů
sebe navzájem
vlastní paralýzy
Námi zvolení
vlastizrádci
přitom lžou už od začátku:
neprokázali účinnost
jediného kroku
podpořili nemoc
namísto zdraví
předlužují republiku
drží nás ve strašidelné
hypnóze
servilních médií
pro zmanipulované masy
tlučou ty
co nechtějí totalitu
rozmístili vojsko
zakázali demonstrace
a vyděšený národ
jim věří dál
Demokracie je mrtva.
Ať žije císař!
STARCI U KORYT
Po ránu nepotkáš
V ulicích mladé tváře
Ba ani k večeru
Mají domácí vězení
Přitlučeni strachem dospělých
K monitorům a displejům
Ovládnuti vypočítavými starci
Znásilňujícími svobodu
I ústavu
V oplzlém gangbangu
Za část státního dluhu
V kapse
Požárem paniky
Absurditou hysterie
Kálí z úst slova o smrti
Z chřipky nového tisíciletí
A vychází jim to
Samostatné
Zastraší pokutami a tresty
Nechají vykrvácet
A vysmějou se jejich
Bezmoci
Hazardují s duševním zdravím
Národa
Mrzačením kultury
A společenských styků
Plácají se po rameni
A protézami ukusují
Ze společného koláče
Který najednou
Patří jen jim
Miliardy odtékají
Skrz korumpované zdravotnictví
Na cizí konta
My tiše
přikyvujeme
Izolaci
Absurditě
Hlouposti
Umlčenému školství
Zakázané hudbě
Nakažlivému sportu
Bývalým zájmům
Dřívějším kamarádstvím
A starci se smějí
Tahají za nitky
Určují hranice
Utahují kazajky
Omezují pohyb
Bagatelizují právo
I svobodu
Není-li žalobce
Není soudce
A oni mezitím
Dávají zahynouti
Nám i budoucím
ZASTRAŠOVÁNI
V čase vypůjčeném
od svého šťastnějšího já
smál jsem se
absurditám bytí
studeným a zlým
jako tvé nálady
když osud hodí korunou
a padne hlava
tvých představ
do koše pod gilotinou
Lehkost útlého mládí
a výsměch
falešným modlám
dospěláckých brutalit
ještě doznívá
mé dceři na rtech
zatímco svět
v panice zastřihává
nadějné výhonky
slibované svobody
a plevel lží
prorůstá společností
dusící se dobrovolně
pod rouškami lhostejnosti
k lidským právům
Tatáž společnost
provařuje dál
v Papinově hrnci
úplatných médií
uměle vyvolaný
strach ze smrti
té zamlčené
třinácté komnaty
vyšinuté euroameriky
která pro miliardový
krejcar
nechává vrtat kolena
imunit
vyděšených pacientů
všespásnými vakcínami
s neznámými vedlejšími účinky
za něž nikdo neručí
a jež před ničím
nechrání
Zlovůle mocných
i tupost stáda
znásilňuje budoucnost
zdravému rozumu navzdory
NEKROLOG ZA ČESKOU PÍSEŇ
Sbohem buď již, písni česká,
bylas s námi tisíc let!
Nesmíš znít už více dneska,
padlas jako první hned.
Šířila bys nepokoje,
emoce a odvahu
svobodu nevzdat bez boje,
pravdě navrátit váhu.
Lidi bys zas spojovala,
s tebou na rtech ve zpěvu
hudba by na duši hřála
vzdor všem lživým projevům,
zákonům a nařízením,
jež před ničím nechrání,
jen nás dusí ve vězení…
Moc třímají tyrani!
Ti bohatnou na tom hříchu,
což je pravým důvodem,
proč sály dnes tonou v tichu
a proč nesmíme už ven.
|
