literární časopis založený v roce 1964

Miroslav Huptych

Básně oprášené

Básně z Linky důvěry

Matka je zlá hysterka

a bojí se bráchy
kterej je línej schizofrenik
co se celej den válí
a v noci dělá bordel

Kdyby se naplnilo moje nejtemnější přání
tak brácha matku zabije
půjde do basy
a nebo ho na furt zavřou do cvokhausu

Konečně bych měla klid — — —

Celý velikonoce jsem prořvala
Každej někoho má — — —

Aspoň na hřbitově

Paní Beruška

O půlnoci ječí do sluchátka:On chce stáhnout roletu
Vzbudí dítě Říká mi píčo
Já už se zblázním

Ráno v pět ječí do sluchátka:Stáhl roletu
Vzbudil dítě které po mně
furt leze
Chytá mě kolem krku
a kňučí mamíííí

Odvezte mě přivažte mě
S tím zvířetem se nedá žít
Pořád stahuje a vytahuje
roletu

Z hloubky pokoje zabručí zvíře: Ale no tááák, beruško — — —

Jak se vymýšlí pohádka

Nejdřív se dítě zažene do postele s pomocí čerta
kterej smrdí stokrát víc než táta
když přijde z hospody
Černokněžník nesmí v pohádce chybět
protože někomu se všechny ty lumpárny musí
hodit na triko
Celý se to zapřede do pavučiny sedmi hor
a sedmi moří
skoro tak daleko
jako jsou ty služební cesty
s návštěvami chalup čarodějnic
které jsou tak čarokrásné
že musí být určitě nakažené
Jaká nemoc? — Padá z nich maso — — —
Některej princ si to nechá zabalit a přinese to domů — — —

Ale tak ta pohádka přece není
Měl přece donést živou vodu — — —

Hele spi už broučku…
….no dobře…a pak byla slavná svatba
království dostal půl
Pak přišel černej vůl
A na krku měl zvonec
A pohádky je konec

Spi broučku
Tatínek už zakopává na schodech

Žízeň

Zametám v parku u Švermy
už jsem na tom tak blbě
že leju vodu z flašky
do vyschlej louží
aby ptáci neměli žízeň

I z půdy jsem se vrátila
nevoběšená

Ale furt jsem ještě fešná
a s mužskejma to umím
To byste se divil
jaký mám prsa

Pozvěte mě na pivo
jenom na jedno — — —
Řekla do sluchátka
V půl čtvrté ráno

Ale ty mě nepozveš
Vzdychla
V půl čtvrté ráno
Když za okny vykřikl
První jitřní pták
— — —
Sypat ptáčkům
a cítit se přitom jako dobrák
umí koneckonců každý
I dobráci od kosti
na Lince důvěry

Ale lejt vodu
do vyschlých louží
umí jen ta paní
co zametá v parku u Švermy

Louže

Stál tu vykotlaný strom
vítr ho vyvrátil
pádem si v patách vyrval jámu
pár mraků zasmutnilo
a zakroužila jepice

Až nám také jednou
naprší překotně do bot
zdalipak za sebou zanecháme
klidné místo
kde se odrazí plující oblaka
a nakloněná tvář?

Básně nezaprášené čili čerstvé

Vyvanutí

Vždycky jsem si myslel
že je těžké psát básně

Není nic lehčího

Každý umí utrhnout list
každý umí přimhouřit oči
a zašeptat slovo
nevycucané z prstu

Těžké je být chytrým
těžké je být nápaditým
těžké je říkat něco
co tu ještě nebylo

Není nic snadnějšího
než utrhnout list a být smutný
jako vadnoucí list

Není těžké zestárnout
Těžké je přijít v tomhle věku
o zaměstnání

Hledáte práci?
Teď v listopadu?
Běžte otrhávat listí ze stromů!

Není přece nic lehčího — — —

— — — než psát básně

Básník se válí na louce

S hledáním čtyřlístku je kříž
na zádech v trávě
pátrám po nebesích

Beránek boží se pase v modravých lučinách
věřím-li v déšť
není to z vyprahlosti

Z pouhého vanutí z děr v paměti
vytvaruji skřivánka
pro pamětníky

Z nedostatku lepší víry
nastavím slunci
odvrácenou stranu tváře

Až budu opálen do čokoládova
nechám se olízat krávou Milkou
která na rozdíl od beránka božího
je věrohodná

(Báseň věnovaná Honzovi M. a Vláďovi P.)

Na židovském hřbitově v Mikulově
jsou našimi průvodci
červené víno
Skácel s Mikuláškem
a černý pes

Jíme zakázané hřbitovní meruňky
a psovi hodíme kus klacku
s přáním
aby přinesl rozkvetlou haluz
zpět

V trávě rostoucí ze staletých nebožtíků
ležíme naznak
a sníme
že nám do dlaní vrostou dívčí ňadra

Milosrdní andělé odhánějí křídly
otravné mouchy marnosti
z blažených tváří
opilých kumpánů
spících

na hrobech

Koláže

obr. 11

obr. 12

Galerie obsahuje celkem 12 obrázků.
1-10   11-12  

* * *

(současná tvorba)

www.huptych.cz