Ivana Hänslová

ilustrace autorka

APLIKACE ÉTERU...

čím lepší lis
tím sladší víno

v dutinách peří se pouze obědvá
a nikdy nevečeří
jen věci mají spád
když sněží papír
co duší připomíná listopad


morové slípky vesele obcují s labutími kohouty
zůstává modrá stopa na čalounické kůži

doderná éteru
říkají muži

léto má svoje hřeby
ulice se křižují
světice znovu rodí

ráda tě líbám nohama

pletu si totiž slunce

s tajemnou vzducholodí...

JAZZOVÁ LEKCE...

má bledost je jak kanýr
kýmsi přetržený v půli
hrabivost pítek
trhat ptáky shůry

povadlost mužsky vyhlížejících džbánů
ovlivnila nepatrnou ránu

jazzová lekce pro pár ňader
/ubrusy zvoucí ke snídani/

má bledost je jak lampión
schovaný ve tvé dlani...

PRO ELEKTRU V ČERNÝM SPEKTRU...

rotace houpaček se toho dne odrážela v dlani...
růžová poleva
dortík
bílý kafe k pousmání
uštvaná tramvaj v mý hlavě
cinkla naléhavě...
mám v zorným poli spoustu drobnejch tváří
magdalský vlasy
pro nevinnou Máří?
jeptišky s růženci
ďábelský hlasy
beltainský ohně obarvily řasy
chce se mi rouhat
s mužskými písty
a ústy psát
pro kůži
Čistí?

chce se mi zvracet ze sladkobolnejch žvástů
ze ztrát morituri
pro včerejší lásky
te salutant ...
jsou Boží muka pouze pro otázky?

/postarší archanděl svléká spodničku
vychrtlý pruhy kdesi v ghettu/

mám ráda bouře a všechny vzpoury
nesmělá Elektra
v klubku se choulí

/že chutnám popelem?/

podej mi sirky
na podpal vetknem něžnou větu
ať spolu
hoříme
útrpným právem dalších Nazarethů...

DEN PRO DVĚ ČERNÝ KOČKY...

fatálně boubelatí andělé
se drží pod rameny
dvě černý kočky
se chlubí obojky se znamením novoKaina

píst si písk

É pericoloso sporgersi


můj nahý Ubu
mne bodá mrtvými slabinami
sladké vilnosti
oprátky pro ruce drahoušku?
počítám pihy na nosech páně Matouše Lukáše a Jana
/i malá Karenina milovala odjezd vlaků
co je mi vlastně do ataků/
hadrové figuríny tančí znovu tango
naděje neviňátek oblékla kojenecký overal
jsem totiž mužná baletka
slyšíte to piškotové padedeux pražců?

a ještě něco
už máte svoje /k/očkování?<

PéPéeL

/proč máš pod lopatkami dívčí křídla?/
déšť obléká Dafnise a Chloé
do plochých barev
přezrálé fíky halí zvláštní nahotu
jdem tančit čtverylku či gavotu?

předposlední noc umírá jen jednou

Z LÁSKY

PRO BALZACA...

zůstal mi podzim?
bílý jelen nesoucí dívku
/tvá mädchen
s otlačeným břichem/
pár šálků kávy
s horlivostí plačky

lafeta s maršem

chrochtavý
francouzský buldoček
a úhyn listí

zůstaly stopy po kořisti
králíčci s kučeravou skvrnou
a lidská komedie

můj drahý Balzacu
zpívám ti ...

heilige nacht

PRO PTÁKY V TRNÍ...

když hrábne nohou plná plachta
a vetkne slovo pít

kvadronka splávkem
pustí nit

přístěnkem jasu v klidu noci
i krovy mívaj po promoci


a ptáci v trní chtějí žít