literární časopis založený v roce 1964

Petr Pojar

Symbióza
(Bioplanetární rýmovačka)

Představím si ženu jak romantickou květinu,
přikrášlím styl, vklouzne do lodí
a přikolébá se plamenem vln.
Já koukám z vody, ona do vody.

Jsou hloubky pravdou v světě,
že bohy na útesech
střídají v ranním stmívání
vždycky ty její sny.
Jen růžkem namočeným v meltě,
jen číslem z adresy.

Představím si ženu jako rybu v peřejích.
Může mít i chůzi kočičí
a sedm životů
a sbírky pohlednic.
A může vést i válku,
tebe na špagátku,
dotěrnou loutkou státi se,
dál nic.

Před spaním může číst,
kodrcat dětské vánky,
může se předejít
a usnout v půlce stránky.
Napíše verš, i žárlí,
prosebně láska jednou,
prosebně jednou klec.
Koleny drtí touhu
jak marnotratnou věc.

Vždycky tam budu bláznem,
ve světě z jiných světů,
v stanici přestupné,
kde pro věčnost se rodí
lidé banánoví
a smrt to neutne.

Vždycky je ženou Země,
jak jedno živé tělo,
tak trochu vyveze mě,
i srazí, hrušku zralou.


O čem že tedy sní básnířky? S jednou bydlím.:-)