na další stranu
Zdeněk Sosna
Mezi obrazy
Zavedla mě nuda
do výstavní síně
A jestli se tu dá
vůbec něco vidět
tak to klidně řeknu
Mají všude čisto
Brožur jsem se netknul
ať nemusím číst to
zato jedna paní
To mě braly mdloby
Nikdo nemá zdání
jaký měla mobil
Dál už nic tu není
Záchod ani šatna
To bych asi změnil
a dal tam ty plátna
Nový Rok
Poslední den ve starém roce
jsem prožil ještě po staru
Ráno jsem vstal
chvíli se s kostmi pral
a pak
spíše než odpočinut zmožen
se belhal dolů pro kávu
Odřezal kousek špeku nožem
pak zapálil si cigaretu
a ještě jen tak v negližé
mrknul jsem okem do spíže
zda na mou žáhu něco je tu
A teprv po tom ujištění
a po dvou malých panácích
jež vyžaduje motor hnací
než donutí se ke své práci
se ozvalo to zasvištění
a dalo se to do chodu
čemu se říká přemýšlení
A že byl poslední den roku
a že jsem se ho zase dožil
tak přímo z flašky do žil
nalil jsem zbytek toho moku
a po úvaze svěřil stěně
protože nikdo nevěřil by stejně
že jsem se odhodlal
k onomu zásadnímu kroku
Od zítřka začnu zdravě trochu
a vstanu proto po obědě
Pravdivý příběh slov a činů
Pokud vzletným slovům
chybí v patách činy
zpravidla to není
jen tak bez příčiny
Slova jako vždy
však vysvětlení mají
třeba že se činy
někde s někým zakecají
To co hřeje
Ten Bláha od vedle
je divný patron
Když už to soused je
moh by se aspoň
zmínit tu o počasí
tu jak je venku
o kolik zdraží asi
zas cena za jízdenku
nebo jak zřejmě
dřív všichni naši
byli si rovni stejně
od Tater k Aši
On ale s pozdravem
zavírá dveře bytu
Dívám se z okna ven
zas píšu do sešitu
co se tu kolem děje
Moc toho není
Zima a leje Mě ale hřeje
to sociální cítění
(podle bajky nevím koho)
Tchoř jakožto správce lesa
navštíví i zajíce
Něco ti tu smrdí brachu
a že je konec měsíce
počkám
dokud nezbavíš se toho pachu
Pan Berka
Potkávám občas pana Berku
u nás za barákem na dvorku
Neviděl jsem ho nikdy předtím
až teď co chodím ven se smetím
Když u popelnic na mě čeká
pak najednou není kam spěchat
a že rád ztratí dobré slovo
tak vždycky stojíme tam dlouho
Až jednou když jsem doma prošel
okolo ženy s prázdným košem
a spěchal zas za panem Berkou
vyplížila se ven s baterkou
a šla za mnou na místo činu
Asi jsem přišel na příčinu
proč si teď myslí že jsem debil
Prý u popelnic nikdo nebyl
však když jsem včera splet si dveře
a u těch lidí povečeřel
hned poznal jsem že ne pan Berka
mi potom ukazoval směr
Byl to pan Alzheimer
Co je víra
Víra je nosit pořád vodu
i když snad vědro nemá dno
A nevychází nastejno
když jiný v teple škemrá k Bohu
jen aby neseslal mu škodu
Pak zase z toho zeje díra
Však v prázdnou nádobu
začne se měnit sama víra
A co zajíc
Když vidím zajíce
kličkovat v jeteli
říkám si zda bychom
opravdu neměli
mít toho tvora
místo lva ve znaku
Umí se schovat
a chvíli ve strachu
krčí se v poli
Hned zas je v prachu
Strašákem na holi
to vítr máchnul
*
Život je často černá můra těžký sen
Málokdo ale ví že vlastně spíme
že smrt je když se zvolna probouzíme
abychom žili Brahmův den
Pak jdeme spát a zase dáme v plen
celé své já své celé bytí
A máme sen a znovu se nám zdá
že to co sníme že je žití
*
Pravda je nejspíš
třetím koncem hole
a celou nikdy nenajdeš
Však i ten kousek
umí tolik bolet
že člověk odívá ji
v milosrdnou lež
Dva koně
Moje pětiletá vnučka
nosí copánky
Ve všem jasno už má
vždyť dosáhne do schránky
co je u branky
Nikdo vědět nesmí
jenom její děda
že do knížky kreslí
běda
dva červené koně
Pro sebe a pro mě
Doma je doma
Doma je doma
už jsme tu zvyklí
Z cigána roma
jak ze tmy přítmí
a kdo si rožne
ten je rasista
Žiga na Ostrožné
obral mě o tři sta.
Moc úřední
Když musím na úřad
třeba kvůli razítku
nejde se mi vyčůrat
zralý jsem pro sanitku
Vládne tu moc úřední
všechno řídí vyhlášky
a že jen tři poslední
nevejdou se do tašky
holt se asi nedá svítit
Úřad přece potřebuje
na něco tě chytit
abys věděl proč tu je
a taky aby to málo
co dovolí dodatky
otupilo stádo
že nemyslí na jatky
Na úřad je každý krátký
každý malý poddaný
Ukazuje na nás zadky
stát pro všechny občany
Dedukce
Při jízdě autem
točit volantem
to ještě ujde
Dnes neměl svůj den
jen jeden chodec.
Tak jako celá obec
poznal bych snadno
kolíček na prádlo
ale ten pedál
ten bych tu nedal.
Pak kvůli tomu autu
sem tam je někdo v outu
Pulpar a Holpur
Pulpar a Holpur
dva z říše obrysů a kontur
čekají na mě za tou zdí
kde smysly s myslí spí
Jen těžce začínám si zvykat
a víc snad nemusím tu říkat
když zatím velkým idolem
jehož se nelze zbavit ani sidolem
byl pro mě božský Kája
a jeho včelka Mája
Už ale volá na mě Holpur
otevřete bránu přichází Merkur
Tak musím jít a zvednout závoru
Slovák Košice Dán Kodaň a Rus
Slova končí v koši
celá halda názvů
jako daň
teď s pamětí se loučím
čím však když ne slovy
zaseru si hlavu
Bylo nebylo
Sedlák má dva syny
Ten mladší je Honza
Pase kozy na konci dědiny
každý hrbol tu on zná
Postará se o slepice
všechno stihne za světla
A než vejde do světnice
ještě chodbu zametá
Starší Tonda ten je jiný
Toho jednou cesta
zavedla od rodné hlíny
do velkého města
Zcela se tam ztratil.
Tu se to tak jeví
že se vůbec nepotatil.
Nic víc se však neví.
A teď sedlák Trochu pije
O ženských se hádá
Kráva nebo zmije
pak u piva plány spřádá
a do Prahy z okna křičí
že jsou tam jen svině
Všecko se mu doma příčí.
Na WC chodí do skříně
Co je osvěta
Na stare roky
začinam robit machra.
Ráno vyžehlím puky
kuknu se do zrcatka
a potem
když už sem kusek za plotem
si kontroluju zadni kapsy
eli tam mam kulomet na vši
Nedívam se už do kešeně
bo stejně v ni už
nedochaza k změně
a mam ju enem na paradu
kvůli tej kapse vzadu
Tak idu dycky na zastavku
vprostředku návsi
bo raz za tyden kolem patku
když neni zafujana cesta
a přes polo nejede zkratkum
zastavi tu autobus z města
A pak se všeci u nas na vsi
co mame zajem o kulturu
jak uložime v šenku kosti
bavime o tej udalosti
a kery slope nejvíc rumu
tak teho vezem až do domu
A može na tačkach
pak zvracat v zatačkach
a hulakat na celu dědinu
Fotka
Jsem na Pražském Hradě
v Královské zahradě
u Zpívající fontány
se ženou vyfotografovaný
Vzadu je vidět letohrádek
s andělem stojícím u vrátek
my držíme se kolem pasu
v tom slunečním jasu
Když ale prohlížím tu fotku
vidím hned frontu u záchodků
a abych řek to zhruba
nechtělo se mi jenom čůrat
Stojatá voda
Stojatá voda v tůni
toť téma hodno diskuze
Neb právě ona býti umí
vše co se mění těká je jen zdáním
A co se zdá je iluze
Je to jak s těmi všemi slovy
které se marně snaží popsat
co lidskou řečí nikdo nevysloví
aniž by nemrzačil obsah
Až ten kdo v tichu umí mlčet
kdo drtí kola myšlenek
ten dostal ego do trenek
a nachází svůj vlastní účet
A je to
V táboře míru
železnou pěstí
nutili všem víru
o štěstí v kleštích
Teď tu ale chybí
sám Velký Bratr.
Moc se nám líbil
když pérka natrh
někomu od vedle
A i ty knedle
už to není ono
Klikni na storno
Brekeke
Za oknem už se šeří
To za kopcem z těch luk
dere tma světlu peří
pak čáry máry fuck
co když je někdo venku
Tam za tím keřem
Dole mám čistou plenku
ale teď vrzly dveře
a ty hodiny na zdi
začaly nahlas tikat
že slyšel by to každý
Dobře ti tak dobře ti tak
Nemůžu najít nočník
jsem jak myš v pasti
Už ani… musím končit
Něco tu chrastí...
Záhada
Když jdu z hospody
je vždycky ta lávka
přes potok krátká
Jen usuším doma věci
vyjdu ven
a zas je větší
Naše místo
Chodíme až k rybníku.
Já radio u ucha
a lopatku v kyblíku
nosí moja děvucha
Projdem celou vísku
volume na plný cerez
U břehu je fůra písku
a ta velká láska nerez
Sv. Petr plakal
Dneska se mi zdálo
že v nebi "U Bůžků"
sedí s Bondym Mao
Petr plakal na mém lůžku.
Alena
Potkal jsem Alenu.
V odvážných plavkách
a v krytém bazénu
koukala po ptákách
*
Co prospívá víře
v tomto libém kraji?
Vidět druhým do talíře
toť ta cesta k ráji
*
Šel jsem dnes k rybníku
bych pročistil si hlavu
Ve slovech už plavu
svět míhá se
jak z oken rychlíku
Pro prázdnou slámu
se slova mlátí jedno s druhým
Na břehu kvetou plamínky
Házím do vody kamínky
a ona dělá kruhy
Ráno
Jitřní výkřik křídel
do plachet dechu větru
dotýkat se uvnitř
když vybuchuje ticho
Bez ironie
Ani párem volů
ani pádem dolů
se byť o píď nehne
zdravý selský rozum
Zvyk si na košili
jen ne probůh změnu
V šenku mít svou židli
hustou pivní pěnu
a u stolu dlouho
debatovat s Joudou
proč je vlastně třeba
po úterý středa
Těžký balvan v řece
odpočívá na dně
Kol něj voda teče
však Mařenko marně
Pařez v lese stromů
taky budí dojem
na ten selský rozum
Vidle v kupce hnoje...
Co říká Anetka
Můj děda plivne
úplně klidně
na jeden pokus
před sebe o kus
A ještě umí
odřezat z gumy
po které to klouže
takový proužek
A sám se umýt
Louka lyriky
Na louce lyriky
prý dělám hromádky
Je to prý funus vkusu
hnus ční jak díra v botě
zkus v pátek cestou na jatky
bavit se s volem o sobotě
Purita přijde mi jak těžký alkoholik
jenž právě na alkohol bývá pohoršen
To přece on ne já
takže si klidně může dolít
a když už nemůže
tak rovnou zakázat ho všem
Lyrika přežila už různé láry fáry
I lásky pásky a z třesků pleskání
Co však si troufám říct
hrůzu ji nahání
když spolek puritů
zas sbíjí pro ni máry
Skoč!
Poslední dobou často se stává
že divné myšlenky mě klovou
a místo spánku
třeští mi z nich hlava
Za oknem cáry větru
a holé větve stromů
tma celá v černém svetru
Pak slyším vrznout branku
a vycházím ven z domu
Motám se prázdnem ulic
kde vítr ticho navál
měsíc,to bledé oko můry
svítí do ztichlých zahrad
Jak z rozkapaných svíček
a rozmazané masti
je ocelové nebe
Prý odpálený míček
si hledá svoji jamku
já ale myslím sebe.
Rozkročen nad propastí
..a zpátky jít už nejde
*
Den klepe na vrata
Procházka rosou
tráva je nahatá
Závrať
To nikdo nevysloví
tak zkoušet mezi slovy
spojovat mezírky
A prožít návrat
A cítit útlum
A co je supí
nechat supům
Může se stát
Může se stát
úplně lehce
že rezavý drát
ohnout se nechce
Taky se stane
docela snadno
že kytky ze stráně
jen tak si vadnou
Někdo ale na to
nebere zřetel
Kde se třpytí zlato
poroste zas jetel
Vesna
Listí už žloutne
A další strunu
na staré loutně
rozezní z trůnu
po létě vesna
Tká sobě z lůna
obrazy ze sna
a v noci luna
oknem se dívá
Studánka na obloze
Vesna je diva
a chodí na mé lože
Chytit slinu
Když chytnu slinu
v hospodě u piva
propadám splínu
Takhle mě poplivat
Velký třesk
Po velkém třesku
vržené kostky
znaly jen šestku
Slepá a bosky
šlape v tom věda
Do hmoty buší
a tomu běda
kdo začne o duši
Neví co hledá
Až ve svém lesku
dospěje leda
k vlastnímu třesku
dá špunty do uší
|
