na další stranu
Zdeněk Sosna
ZA ČÁROU
Po Velkém třesku
všechno to začalo.
Člověk je za čárou
všeho toho dění
a přesto má pocit,
že ve stavu bdění
neví, kam dřív skočit.
Ale chyba lávky.
Chce to menší dávky
a více vnímavosti.
Volnost je bez ohlávky.
I bez zášti a zlosti..
NA SAMOTĚ
Na samotě u lesa
cítím se jako v ráji.
Nechybí noblesa
těch, co si jenom hrají
na světa znalce,
a všemu rozumí.
Není nad obzor v dálce
- ve chlévě kozu mít
a taky čistou hlavu.
Nehalit se do hávu
falše a přetvářky.
Zdolávat překážky..
BEZ HÁDEK
Nikdy se nehádej
- ani sám se sebou.
Emoce ovládej
a přízeň z hůry
dostaneš se slevou.
Nepoznáš chmury..
OBYČEJNÝ PŘÍBĚH
Na čele vrásky,
na spaní prášky,
na duši splín.
Žena ho opustila.
Pustit si plyn,
aby mu odpustila
- i to ho napadlo.
Nebo zapálit svíčku
a udělat si smyčku
ze šňůry na prádlo..?
Radši šel do hospody.
Pak cestou domů
zase ty schody
a klíče od bytu.
Kde se tu u sta hromů
vzal zástup hobbitů..
JAK TO JE
Smíření, nad to není.
I s vlastním osudem.
Douho tu nebudem,
tak proč to dělat horší.
Mít ale kůži hroší
a vše si nechat líbit
- sám prodírat se trním,
to taky nemá význam.
Tím ale netvrdím,
že se ve všem vyznám.
Právě naopak.
Někdy.. a to se přiznám
mám chuť se nakopat..
VE VATĚ
Dnes už se směju.
Po všech těch trablech
konečně spěju
k vlastnímu úsudku.
Výdech a nádech.
Nehnípat ve smutku,
nehrbit záda
a dát se do latě.
Tělo si žádá
být jako ve vatě..
|