na další stranu
Karel Vodička
REVOLTA
Nadešel listopad, zima se vkrádá,
do duše snáší se pochmurné stíny,
český stát rozvrací korupční vláda…
Dost bylo plkání, nutné jsou činy!
Vepříky zvábila koryta plná:
rvou se a hltají, až z toho zvrací.
Zlotřilí lumpové hrubého zrna,
kteří se honosí poctivou prací.
Pozbyli svědomí – to patří k praxi –
s vidinou bohatství mocného krále
lžemi a podvody plní si kapsy
a až vše vyplení, potáhnou dále.
Poslušný občan zas chvěje se strachy,
s úzkostí pohřbívá naděje plané.
Co bys chtěl, hlupáku? Zde vládnou prachy!
Ty tam jsou konvence slušností dané.
Veškeré bezpráví končívá ve při.
Nebuďme otroky, povstaňme z hlíny!
Pokud však nemůžem sami se vzepřít –
pak už jen spoléhat na boží mlýny…
(14. 11. 2011, Praha)
|