na další stranu
Karel Vodička Domitius Nero
Sonet vánoční
Tisíci světýlky dnes září noční Praha,
Štědrý den bez tebe je tolik smutný, drahá.
A truchlím přesto, že mám dvacet sedm let!
Což pak ti malí, - jimž je deset nebo pět?
Nevinná ubožátka spící na ulici,
která dnes nezažehnou na stromečku svíci,
těm místo úsměvů a láskyplných vět
tak budou tvářičky jen slzy promáčet.
Osud jim nadělil ten nejhrůznější z dárků,
zabil jim rodiče, když hnal je v krutou válku.
Vždyť všeho násilí již bylo přece dost!
Zkusme víc pomýšlet na jejich budoucnost.
Není nic horšího než pohled dítěte,
které tou ztrátou je do smrti prokleté.
|