na další stranu
Pavel Řezníček
Hermes a Afrodita
Kalhoty ještě mokré od básně
myslím na osud Marie Madeleine Lefortové
Byla cvikýřem
Nám už to nic neříká
jako jablko zjevující se konduktérovi
v dírce po kleštích
Těch nešťastných dní ryb
Každá v pavučině v jiném rohu včelína
marně se snaží plivnout na balón
aby jim donesl poselství
Ohnivý keř vyrůstá nad pravým koutkem úst
Marie Madeleine
která je teď prodavačem v první polovině Lohengrina
K ránu vyhrála zvíře
co bylo uhlazené pozbylo čelo
několik sedláků si natáhlo prsty přes hlavu jako kápi
a bydleli v nich napořád
Zmordována fialovou
je Marie Madeleine přinucena
vysvléct knír do ruda
„Kolegium nahmatalo vejce v mých žilách
ale srstí jsem se zalévat nenechal“
řekl později náhodný svědek
Marie už není prodavačem
vyhrává teď pěkné peníze
Je ucpanou pumpou
v každodenně zapalovaném dostavníku
V Burgundsku usíná zpívána
ale nikdo neví o střevíci hluboce vraženém do čela
Neopomene si odskočit na cestách za sebou
A pak nastává hon
Ach rudé dusící se paže
a hltající čelo
v koutě se dostihuje
a prosí se o třapečky prstů
propaluje se do sebe slinou
pohledy jí už nestačí
Jak se přivázat aby necukala popelem
a mohla si podlehnout
Druhy kuřiva
Všechno se chýlí ke konci
Rty se chýlí ke konci
Nad zámkem vlaje pes roztrhaný jako kalhoty
Viděl jsem se tento týden v novinách
jak šacuji ruce protože na každé je kapsa:
Na pysku ruky na laloku ruky na ruce která má místo nehtu psa
Viděl jsem se v kapse na haldě novin v boudě z novin
jak ležím na selce z novin
Kdykoli jsem jí sáhl na podvazky
zůstaly mi v ruce protože papír nevydrží
Na novinách se jí udělalo oko
protože jsem příliš dychtivě sál z punčoch
Mluvím sám se sebou protože se náhle rozlamuji
Odcházím každý na jinou stranu jsem to já most u Golden Gate
ztrácím pilník aby mezi mnou mohly projet parníky
Prostě zdvihám se: znáte ten most rozkládá se jako všechny druhy kuřiva
Všechno se chýlí ke konci Na špičku jehle se slétají brašnáři
Z vodovodu teče cosi žlutého čím je možné přilepit prokurátorovi
ruce k aktovce
Jak by se divil kdyby místo přilepené aktovky tam měl lokomotivu
místo lejster vodu místo razítek uhlí místo razítek tuláka
lokomotiva se ho zmocňuje jako mladé dívky
bílá lejstra v aktovce považuje za vykukující spodničku
tuláka místo provazu za podvazek
voda to je přece krk uhlí jazyk
ulíbaný přejetý na tendru spokojen s démantem vrní a chce do krámu
rozsvícená slepice nad Manhattanem bude mít větší cenu
než já zapalující si od souseda svou ženu
Namísto městských čtvrtí zobrazte m n e s prostěradlem
Prostěradlo nahraďte strážcem laviček
Bude-li tam lampión nechte mne z něho vykukovat
Animal triste
Ožívají stejné problémy
ale na vyšší úrovni
jsou tu pořád problémy zelené jako konserva napjatá v luku
řeky jsou tlusté ruce huňatější
v protějším domě se otvírá okno a jsou vidět plíce
už dlouho jsem neměl báseň
nebo text jak tomu stydlivě říkáme my očka na hřbetu
už dlouho jsem neměl ženskou dneska je to zrovna šestnáct dní
nepočítaje v to ocasní hry což jsou jakési nepodařené básně
se zlomenou špičkou (nemyslete na masturbaci hraje se to s ní)
smaragdům a parníkům se daří jen ve vlhku
nikdo nemusí přitom nikoho žrát ani jazz nemusí přitom sežrat pánaboha
milosrdná sestra s očima kostelních pokladniček
do nichž kostelník naházel kozičky modlitebních knížek
čti: z modlitebních jako z rybích každá ryba musí mít pasport
když jde z hovězího
březen hořel na hřbetu za potokem bylo zakázané území
plné chleba a spálených krápníků přiskákal jsem tam ve flétně jako
v pytli jaképak cavyky hudbu místo límce Rusko místo krčku
couper ici
s dělníky je těžká řeč nebyl jsem Děnikin ale střílna v nůši
s dělníky je těžký vřed okolo jsou zvířata poštovní známky
vystřižené ze zvířátek u Milosrdných umírali dělníci na vředy
o kterých mluvili jako o hřištích
jen je olajnovat osázet diváckým nepokojem z hnisu síť
vždycky jsem si myslel že jsou mi cizí slova vřed
že ve svých básních (textech) jsem nemohl napsat hnis hajzl Hun
kdo píše o smrti je u mě nenapravitelný socan
chlubil jsem se že bych nemohl nebo neuměl psát o mrdání
„protože to jsou příliš laciné literární záležitosti
srdéčko vetešníka lupen na rukojeti deštník užitečný tak v průjezdu“
vida jejich bratrská pomoc se vevalila pěti kolonami
na poštovní známce nebyla ještě veš viděl jsem tam jen zájezdní
hostinec fotografa na stole ministra v bárce
a pak měsíc který obléval perforaci kdo ho neznal býval poděšen
stojím nad tím textem jak nad vymaštěnou ženskou
tak za tím jsem se honil
oba dva jsou vlhcí oba jsou vlci oba jsou ovcí
K ničemu
Hrabě Orsini si v kastrůlku pere sluhu
uchlemtáváme spolu mydliny
a hrabě říká: Je to dobré
bereme si hole
a projíždíme se po korsu
Několik dam na mě kývá anděly
několik andělů mě zdraví koženými dámami
po požáru se několik bot
zkroutilo na způsob křídel
Bereme si s hrabětem sluhu
a uchlemtáváme z holí
namažeme pěst
a projíždíme se jí
Dámy nás zdraví kastrůlky
několik kožených kastrůlků zdraví mnou dým z dam
Ale andělé přese mě přehazují prostěradlo
a losují
který se první vyspí s mými chloupky
Nekuju
spím s anděly
|
