Jaromír Čapka

To, že tě pálí v hrudi,
ještě neznamená,
že ti zahořelo srdce.

MINOVÉ POLE

vždycky když šlápnu
na nášlapnou minu Tvé lásky
okamžitě
lítám v povětří

který má pro minová pole
speciální výcvik

TAKOVÝ POCIT

ještě cítím
tvůj horký dech na mých rtech
Ještě mě pálí plíce
z nafty ze silnice
Ještě se mi
hlava točí a duši
rozkoš naplňuje
Ale už zas mi chybí
tvoje oči
A moje srdce nahlas
bije

jak se ukrýt
Schováme se ptáčku
do mezery mezi
jednou a druhou vteřinou
Do škvíry
na rozhraní světla a tmy
Do stínu vlákna pavučinky
Do záblesku myšlenky
Do měkoučké závěje něhy a lásky
tam
kde nás nikdo nikdy neobjeví
čarodějko

RÁNO BEZ TEBE

Miláčku
Lupínku neuvěřitelné bělosti
Který tu na mne vykoukl
Z mé každodenní šedi
Jantare nocí
ve kterých můj život byl
konečně opravdovým
a pohupován na vlnkách
Tvé rozkoše
bránil jsem se vykřiknout abych
tu nádheru někam nezaplašil
Ty víš jak otevřít vrátka
radosti a snění
a umíš slůvka
která si po večerech
šťasten opakuji
Víš jak
jediným pohledem přivolat slunce
a jediným slovem
do chloupků na mé hrudi
zašeptaným
Nechat to slunce
v mém srdci explodovat

Kdo tě naučil ta kouzla
má čarodějko?

Lásko
řeřavý uhlíku noci
který se umí rozhořet
do neskutečného žáru
Motýle něhy
na jehož křídlech odlétám
k nebetyčným výškám
Čarodějko nocí
ve kterých jsem připraven odevzdat svou duši
Nocí
ve kterých nemám žádné jiné východisko
a ztrácím svou obezřetnost
Nocí bez výčitek a uzardění
Nocí
ve kterých jedině jsem
opravdu sám sebou
Nocí
ve kterých jsem
aspoň na několik okamžiků
Tvou jedinou
Nedílnou součástí

Ostatní tvorba Jaromíra Čapky publikovaná v Divokém víně:
DV 62/2012: Vy oči, Čarodějko a další
DV 61/2012: Stesk, O pravdě a další