Bohumil Košťál

Můj trojský koníček

Bezzubý kůň z Troje
mě mlaskavě spásá
zálibně naslouchaje černé dřevěné
hudbě
Nelíbím se mu
naložený do vína
Zastříhá ušima
a kaká
hovínko z umělé hmoty
Dávno už vstřebal staletý kalendář
ale na víno si za těch
šestnáct let ještě nezvykl
můj koníček
Poletuje na kolečkách
a dál mě hlodá jako odsouzenec
a mému snažení se usmívá
úsměvem člověka
který se dívá
do záchodové mísy
na stupidní příčinu
svého zoufalého spěchu
Jen kvůli němu
si připadám
jak
půl kila díratého ementálu
nebo jako
z těl prostitutek
vystavěný činžák

(publikováno v Divoké víně, 6—7 / 1965)