na další stranu
Karel Soukup
Výročí rozchodu
I’m in blue
stárnu
teď jsem to trochu přehnal
jednadvacet není žádný věk a vůbec
jenže kolik je jednadvacet a kolik je dvacet
aha
takže už minus jeden rok mezi samotou
se takhle potloukám
mezi samotou
a lidmi pod které jsem zřejmě upaden
ježto se stále
ještě vzpěčuji být pouhým rydlem
rozkoše
zatímco Ivan Diviš by při trdlickém pižmu
svědčil
kterak má touha višňověla
kdyby mě znal ovšem
vzpomínka je nejkrásnějším rájem
proto je nutno zavčas odejít
chce-li člověk zůstat smrtelný
tak jsem se do toho dal
dopisy shořely jako nic to víš papír
ale to cukrový srdce mi dalo zabrat
a koloušek zas trochu smrděl
co mi zbylo ti posílám
abys viděla že jsem se konečně zatvrdil
jenže sám proti sobě bohužel
takže nakonec ti za všechno ještě jednou
děkuju
je za co fakt
|
