na další stranu
Eduard Veselý
Vlak
Hodovník směrů pod tabulí Kam
Jak dutá šipka leží na cestě
Z kružnice nádraží mi ukazuje Tam
špagety kolejí má na vestě
S bravurou nože krájí kraj
Dole má hrom a nahoře zas žár
Pojízdná hospoda i stáj
a v kupé pro milence budoár
Červené lampy ve tmě zasvítily
Varhaník Brzda do píšťaly duje
Na stolku lahváče se roztančily
Zajatci času stojí u oken
Bezhvězdná noc
Po nebi oči krouží hledají
jak malí hloupí ptáčci zobat hvězdy chtěli
z propasti mraků můra sletěla
z tabule noci hvězdy setřela
v zrcadlech víček zůstanou však napořád
Facka
Stakáto hádky tečka plesknutí
Dlaň jako slepá moucha přiletí
Na záhon obličeje zasadila růže
Plácačka na mouchy mu závidět jen může
Co je svoboda
Z houpacích křesel stavět Babylon
Chodit se do muzea dívat na prachy
Mít místo dveří oranžový lampión
naházet klíče do stoky
V kostele svačit bez příboru
Mít pevnou víru ale neklečet
před nikým nestavět se do pozoru
a nestydět se rozbrečet
Rozhoupat lustry v palácích
V zahradě bez plotu si tykat se sochou
Po ránu vyválet se v červáncích
Ve skříni nechat boty bez nohou
Toulat se nahý letní krajinou
a kopat zbohatlíky do zadku
V parku se přikrýt kašmírovou peřinou
Milovat od soboty do pátku
Automatická pradlena
Nalitá v koutě jenom mručí
Nemluví nemodlí se pracuje
Zákony koloběhu uznává
Těhotným bubnem točí jako planetou
Vesmírný bowling
Milion bohů v slze vesmíru
je jako jeden v oceánu člověka
Na Mléčné dráze hrají bowling s hvězdami
Bůh Peněz drží modrou kouli
Čekárna
V krabici z kyselými bonbóny
ze stropu visí zralé citróny
Od okna bez záclon až ke klice
táhne se mucholapka lavice
Vesluji v proudu klihu
Zavřené dveře čtu jak knihu
Jsem počtář mobilního inventáře
Sčítám a odečítám všechny tváře
Konečně dveře zívly dokořán
Já cítím se jak kormorán
Spícího strejdu obejdu
A vejdu
Sliby
Světlušky roztančené na jazyku
Cukrové sfingy vrhající mláďata
Jen horké plivance co zchladnou na chodníku
Tak to jsou sliby
Ale co je Slib?
Slib to je tetování na srdci!
Ráno v lese
Ranní slunce světlo vrhá
Koroptvičku liška trhá
Na palouku vprostřed kvítí
Malou myšku káně chytí
Mouchy krouží jako smetí
Až do sítí jednou vletí
chvilku se v nich zazmítají
Pavouci pak posnídají
Ptáčkům v bílých obláčcích
Křupou brouci v zobáčcích
Do hnízda jim kuna skáče
Rosa stromům z listí pláče
V trávě houbař natažený
Žvýká řízek usmažený
Z batohu si další bere
Všechno se tu kolem žere
Dav
Proudícím davem ulice jsou březí
Špehýrky očí mlčí na tvářích
Za nimi lidé v tělech vězí
zavřeni ve svých žalářích
Kostěné mříže z masa stěny
Hladové cely bez dveří
Otroci bolestí v nich uvězněni
svobodně chodí v ulicích a věří
Lahváče
Vy píšťaly mé úžasné do vašich hrdel skleněných já zaduji
Na cestách vámi zkropených se všemu vysměji
Jak starý kašpar s taškou rolniček
Ústřici rána otevřu si do víček
|
