Archiv divoké vinice

Poproste recenzenty

Proboha řekněte už někdo recenzentům a kritikům, ať nepíší pouze o překvapujícím výkonu hlavní představitelky. Ať nepíší pouze o báječných exteriérech a retro interiérech. Ať nezmiňují jenom retrospektivu režiséra. Já potřebuji také vědět, co se ve filmu bude jíst. Natěšená usedám k obrazovce a před očima mi hlavní i vedlejší hrdinové pijí víno, bílé i červené, přecházejí po místnosti s panákem skotské whisky, jedí krvavé stejky, ukusují z grilovaného kuřete, nebo po sobě házejí šlehačkovými dorty. V tom okamžiku se přestávám soustředit. Nezřízený hlad a chutě mě donutí otevřít ledničku. Pokaždé tam najdu dvě vejce a ocet.

Kateřina Čechová

 

Pětadvacítka v Nymburku! Paroubek..?

Otevřeli jsme pětadvacítku v Nymburku! Paroubek k teplickému babyboxu nepřišel...

K Mezinárodnímu dni dětí a v den 4. výročí otevření prvního českého babyboxu v GynCentru v pražském Hloubětíně jsme otevřeli 25. babybox v Nemocnici Nymburk. Ten den měl Paroubek křtít babybox v Teplicích, který jsme otevřeli už 28. května, leč nepřišel...
Teplický a nymburský babybox jsou zřízeny díky jedenáctému a dvanáctému daru Nadace Komerční banky Jistota. Děkuju. DĚKUJU.
Nemalým darem přispěl advokát Miroslav Jansta, mecenáš nymburského basketbalu. Děkuju. Jakož i starostů obcí a měst, podnikatelům a soukromým dárcům. Jejich jména jsou uvedena na listině dárců na dvířkách babyboxu a mezi dárci na www.babybox.cz.
V Nymburku jsem angažované veřejnosti představil primáře hloubětínského GanCentra Petra Píchu, bez jehož osobní statečnosti by nebylo babyboxů. Ten první mi umožnil otevřít proti vůli státních institucí.
Nepředstavil jsem ředitele nymburské nemocnice, protože nemohl odejít od operace malého děťátka a poslal jen pozdravnou sms. Zastoupil jej druhý protagonista nymburského babyboxu primář Aleš Toman.
Mirek Paleček zazpíval aktualizovanou verzi svého Babybox songu. Děkuju. Milan Černohouz zapěl Mozartovu ukolébavku s mým neveselým textem...
Aha! Ptáte se, kdy a kde budou další babyboxy..? V Kroměříži 29. července, v Benešově u Prahy 18. srpna, v Jihlavě 19. září...

Děkuju pracovníkům Komerční banky. Nejvíc krásné Sylvě Floríkové a Jaroslavu Říšskému, předsedovi správní rady Nadace KB.
Děkuju pracovníkům Komerční banky. Nejvíc krásné Sylvě Floríkové a Jaroslavu Říšskému, předsedovi správní rady Nadace KB.
Představuju Petra Píchu, primáře GynCentra. Přihlížejí Aleš Toman, primář Nemocnice Nymburk a Michal Čumpelík, hlavní inženýr babyboxů.
Představuju Petra Píchu, primáře GynCentra. Přihlížejí Aleš Toman, primář Nemocnice Nymburk a Michal Čumpelík, hlavní inženýr babyboxů.
Mirek Paleček zpívá Babybox Song.
Mirek Paleček zpívá Babybox Song.
 

Miroslav Huptych a Jan Vodňanský zvou...

...na křest své knížky Delikatesy do Studia Ypsilon v Praze 1, Spálené 16. Máte přijít 4. června v 17 hodin. Budou zpívat i recitovat.

 

Cynická úvaha o posvátném titulu

Asi před rokem jsem potřeboval Literární noviny. Vydal jsem se pro ně tedy do trafiky.. Tam však tento titul už vůbec neznali!Prodavačka mě poslala ke konkurenci... Zkrátím to, bylo by to jinak dlouhé vyprávění. Pátral jsem dlouho!, „Literárky“ nikde neměli, nenašel jsem je dokonce ani v několika pražských knihkupectvích.

Uspěl jsem až ve vyhlášené Mecce knihomolů – u Fischera v Karlově ulici. Za nemalou částku jsem si tu koupil papírový týdeník, který rozsahem připomínal totalitní Svobodné slovo. Ještě větším zklamáním byl jeho obsah. Objevil jsem v LN sice několik známých jmen, navzdory tomu to však byla duševní potrava velmi mdlé chuti. Mimochodem jen zanedbatelná část listu byla věnována literatuře. Dominovala politika a ekologie. Od té doby jsem si koupil Literárky ještě několikrát, měl jsem však dojem, že se tento titul dál mění spíše k horšímu.

Osud tohoto legendárního titulu mě ale začal zajímat. Pročetl jsem konkurenční tiskoviny a trochu jsem googloval - a zjistil jsem, že čtenáři i odborníci soudí, že za bídu LN může nejspíš šéfredaktor Jakub Patočka. Osobně mi byl tento mladík docela sympatický, i mě však bylo zřejmé, že víc než literatura a jeho časopis tohoto muže zajímá ekologie a politika. A hlavně jsem měl pocit, že LN pod jeho vedením se ani nepokouší být konkurenceschopným časopisem.

Nepochyboval jsem, že je jen otázkou času kdy bude odvolán – záleželo to jen na ochotě vydavatele dále nevratně prošustrovávat miliony. Otázkou bylo jen kdo Patočku vystřídá.

Dnes už je to jasné. Tragický management Patočky skončil tím, že Literárky koupila skupina názorově blízká sociální demokracii a pozici šéfredaktora zaujal Zbyněk Fiala.

Mnozí křičí běda a zahrnují nového vydavatele Miroslava Pavla a šéfredaktora nelichotivými slovy. Vyčítají jim rudou minulost a už předem je považují za neumětele. Oba pánové byli opravdu u lizu už za socialismu, s tím se polemizovat nedá. Profesionální denunciace ale na místě rozhodně není.

Jsou to schopní manažéři. V devadesátých letech stáli mimo jiné za rozkvětem vydavatelství Economia, konkrétně Zbyněk Fiala byl velmi úspěšným šéfredaktorem týdeníku Ekonom. Je zajímavé že v tomto mnohem vlivnějším titulu mu komunistickou minulost vcelku nikdo nevyčítal - že by v ekonomice vadila odložená rudá knížka a místo na cibulkových seznamech o tolik méně než v kultuře? Nebo je to tím, že podnikatelé a ekonomové jsou větší cynici? Blíže pravdě bude asi poznání ekonomům blízké, že ideologicky problematická minulost neznamená, že člověk nemůže být dobrý profesionál. A to Fiala prokázal – Ekonom vedl v prosperitě řadu let s úctou jej přijímali i v zahraničí.

Proč by tedy nemohl být i dobrým šéfem Literárních novin? Literárky v poslední době levicový punc stejně měly, jen je vedl levičák jiného stylu! Já si od Fialova vedení naopak slibuji časopis který bude méně ideologický než Patočkova tiskovina. Jako ekonom totiž určitě ví, že časopis, který řídí musí především přežít – a že k tomuto cíli nevede cesta být výkladní skříní jedné sekty.

Nepochybuji o tom, že se v tomto časopise bude projevovat i vliv sociální demokracie – i v jejich zájmu však bude reformovat tento list na důvěryhodný časopis v němž nebude ostuda publikovat.
MATĚJ KOUBA

 

V Teplicích se připravují na návštěvu...

...předsedy ČSSD Jiřího Paroubka, který má v pondělí 1. června v 15 hodin slavnostně a podruhé otvírat babybox, který OS Babybox pro odložené děti zřídil a 28. května otevřel v Nemocnici Teplice.
Na fotografiích ze soboty 30. května vytvářejí dělníci novou fasádu na obou stranách zdi. Zahradníci vymýtili kopřivy a bezinky a vytvořili okrasnou skalku...

Při otevření 28. května - bezinky a kopřivy
Při otevření 28. května - bezinky a kopřivy
30. května s okrasnou skalkou
30. května s okrasnou skalkou
A s novou fasádou!
A s novou fasádou!
 

Nemožně oblečený Kocáb

Marsha Kocábová napsala knihu o tom, jak tanečnice z Severní Karoliny přišla ke štěstí v Karlíně, Karlově ulici a jinde v Česku. Je to zajímavé čtení – americká manželka populárního rockera a v poslední době nepříliš populárního politika žije převážně v Praze už přes dvacet let! Navíc si psala deníky, takže mohla čerpat nejen z ošidné paměti. Její knížka "Ani tady, ani tam" je proto nepřibarveným svědectvím o tom, jak tato dáma zažívala konec reálného socialismu a zlom 89 roku. Jako pronikavou analýzu oněch dnů ji však radši neberte. Marsha byla před dvaceti lety prosté děvče z provinčního Wilmigtonu, mimo jiné města kde vznikl kukluxklan. Ne,že by Marsha měla rasistické sklony - to ani v nejmenším. Ale jistá přezíravá omezenost, vlastní mnoha lidem z amerického astředozápadu v ní zřejmě tehdy byla. Takhle třeba popisuje svůj nejhorší zážitek z první návštěvy v bytě Kocábových rodičů. "Podobný záchod jsem ještě neviděla.Toaletní papír vypadal jako noviny rozřezané na čtverečky, když se zatáhlo za šňůru moc vody nevyteklo. Mýdlo mělo odpornou barvu a bylo tvrdé jako kámen a stěny byly obloženy podezřele vypadajícími pracími prášky a těžko identifikovatelnými čistícími prostředky." Ta nám to dala, co.
Zábavné je také přečíst si, jak kriticky smýšlela o Pražském výběru, když jej poprvé v Mnichově slyšela.Hudba byla podle ní příliš hlasitá a nezajímavá, a chlapci "byli tak mizerně oblečení." Navíc přijeli tak starým autobusem, že by v Americe mohl jezdit jen jako školní v padesátých letech. Brr. (mk)

Marsha nyní Kocábová
Marsha nyní Kocábová
 

Proč mám strach o teplický babybox..?

Dnes 28. května jsme otevřeli 24. babybox v Nemocnici Teplice, ale mám o něj vážné obavy. V pondělí 1. června v 15 hodin tentýž teplický babybox ještě jednou hodlá otvírat ... Jiří Paroubek! Bedýnka na děti je citlivé elektronické zařízení, a tak jsem jej dopisem poprosil, aby nám tu čest raději neprokazoval, protože nemáme na opravu. I když přiznejme si, chce-li sociální demokracie po pěti letech odmítání babyboxů využít zatracovanou bedýnku v předvolebním boji, je to argument! A je to opravdu argument..?? Ale kdo babybox umyje a opraví??!! V pondělí 1. června na Mezinárodní den dětí otvíráme jubilejní 25. babybox v Nymburku. Den je pro nás významný taky tím, že je to 4. výročí otevření historicky prvního babyboxu v GynCentru v Praze 9, Hloubětíně. Do hloubětínského babyboxu jsme pochytali 11 dětí, do všech celkem dětí 18. Za teplický a nymburský babybox děkuju Nadaci Komerční banky Jistota, bez jejíž pomoci si už nedovedu celý projekt představit. Ludvík Hess

Jaroslav Říšský z Nadace Jistota Komerční banky a náměstek nemocnice pozorují moji exhibici.
Jaroslav Říšský z Nadace Jistota Komerční banky a náměstek nemocnice pozorují moji exhibici.
Komu patří ty pěkné nohy v bílých nohavicích? Neznáte ji někdo? V ruce držela mikrofon...
Komu patří ty pěkné nohy v bílých nohavicích? Neznáte ji někdo? V ruce držela mikrofon...
Ukazuju zlaté ručičky šéfinženýra babyboxů Michala Čumpelíka.
Ukazuju zlaté ručičky šéfinženýra babyboxů Michala Čumpelíka.
 

Kateřino Čechová!

Stal jsem se hvězdou seriálu Ordinace v růžové zahradě. Dnes ráno jsem po boku nové ředitelky Nemocnice Kamenice Dany Morávkové a primáře Mázla otevřel babybox v kamenické nemocnici. Nebyl jsem sám - doprovázel mě šéfinženýr babyboxů Michal Čumpelík. Abyste se napříště lépe orientovala, zveřejňuji naše podobizny. Děťátko v dece nese Michal Čumpelík, vedle něj kamarád Petr Rychlý. A nakonec já, šéfredaktor Divokého vína. Tak znáte mě nebo ne, Kateřino Čechová?
Ludvík Hess

Michal Čumpelík jako šéfinženýr babyboxů a kamarád Petr Rychlý jako primář
Michal Čumpelík jako šéfinženýr babyboxů a kamarád Petr Rychlý jako primář
Ludvík Hess jako Duchovní otec babyboxů v Ordinaci v růžové zahradě
Ludvík Hess jako Duchovní otec babyboxů v Ordinaci v růžové zahradě
 

Prodavač zákulisí

Román Piercing na duši Josefa Pepsona Snětivého je trochu satirickou groteskou, trochu autorovým generačním románem a trochu detektivkou. Nejsvěžejší je tam, kde se líčí divadelní prostředí - není to však žádná nová Skříňka s líčidly. Svět Thalie se tu popisuje s postmoderní nadsázkou a uprostřed reálií let kolem milenia. Zejména tato část knihy má má lehkost a duchaplnost. Autor nejenže umí zdařile vylíčit divadelní milieu a zvládá s vtipem představit ambiciozní hrdiny i outsidery, ale umí s nimi i zdařile rozehrát spletitou hru o touze po úspěchu,o morálce a o lásce.
Osobně jsem pak nejvíc ocenil Snětivého talent ve scénách, kde demonstruje, jak nepatrná je někdy vzdálenost od kýče ke skutečnému umění a od hodnotného divadla ke šmíře. Při četbě Piercingu mi proto vytanul ceněný satirický román Romana Ráže Prodavač humoru. Ten se odehrává v podobném prostředí - ovšem o dvacet let dříve. Je třeba říci, že román Josefa Pepsona Snětivého z tohoto srovnání nevychází vůbec špatně a to přesto, že konfrotace se socialistickým úředním šimlem pochopitelně nabízela autorovi Prodavače mnohem vděčnější absurdity a situace..
Piercing na duši bohužel trochu ztrácí na síle tam, kde Snětivý podléhá pocitu, že musí ze svého živočichopisu vytěžit napínavý thriller. Detektivní zápletka zaujme využitím motivu odvozeného ze skutečné pražské události minulých let, román se však tímto zaktuálněním zplošťuje. Také dialogy, které jsou na začátku knihy vtipné a odposlouchané z reálného života tu trochu šustí papírem. I když i tady se najdou jiskřivější místa - třeba herecký výkon hlavního hrdiny u výslechu.
Navzdory zmíněné ztrátě gradace je Piercing na duši román, který stojí za to přečíst. Panoptikum postav, které nabízí vám zůstane v paměti, stejně takřka voyeursky přesné nahlédnutí do lákavého ale pomíjivého světa divadla na počátku 21. století.
(ds)

 

Hospoda v růžové zahradě (99)

Asi nejsem ani moderní, ani multikulturní člověk. Na obálkách časopisů se retušovaně usmívají pro mě cizí tváře. Vedle nich hlásají titulky cosi o nejznámější herečce Česka a nejoblíbenější postavě velkých (tele) vizí. Slávu prý dělá účast v seriálech. Definitivně mě to odsunulo na vedlejší kolej. Nevím. Neznám. Nesleduji. Mé nevědomí se zvyšuje s počtem nových seriálů a počtem nově vzniklých TV stanic. Nemohu se ani zúčastnit hlasování o nejkrásnějšího muže českých seriálů. Neznám ani jednoho a při letmém pohledu na jejich fotky v deníku se mi nelíbí ani jeden. Vypadají úplně stejně a stejně nijak. Chytám se stébla a vyrážím do hospody, tam mě seriály nedostihnou. Místností zasmrádá pivo a staré dřevo. Tváře změklé chmelovinou moudře pokyvují, v televizi končí zprávy, běží sport a chvílemi sportovci. U stolu se klasicky zdí, omítá, řeže rozbrusem a řeší se šíře plavební komory. To jsem potřebovala. Malé pivo přede mnou a velký klid v mé nesériové duši. Povyk u stolu a zvednutý malík s ukazovákem, trochu jako parohy. „Ozzák, Ozzák,“ burácí hospoda. Řev vystřídá ticho. Všichni sledují seriál. Polknu zbytek piva.
KATEŘINA ČECHOVÁ

 

U Kočků ve stanu

V pražském Průmyslovém paláci proběhl další ročník veletrhu Svět knihy. Letos měl jako hlavní téma Evropské literatury. Představil autory a literaturu všech 27 členských zemí EU i písemnictví zemí kandidátských. Centrální expozice veletrhu patřila ovšem jiným dávným známým - literatuře a knihám z Ruska. I když levé křídlo paláce už není levé křídlo ale levý stan, veletrh měl stejný prostor jako v minulých letech.
Na programu byly besedy, prezentace, udílení cen i autogramiády autorů, celkem se 374 pořadů zúčastnilo 456 hostů, z toho 60 zahraničních. Ve 200 stáncích knihy nabízelo přes 300 vystavovatelů. Nahlédnutím do starých agenturních zpráv je to o dost méně než loni - to mělo být vystavujících 385! Na jednoho letos absentujícího jsem narazil. Před pár týdny jsem se ptal kamaráda vydavatele, jak se chystá na veletrh. Řekl mi, že u Kočků už nevystavuje, že už toho má prý dost...Tak nevím.
(ds)

Na levém křídle(pod plachtou) budu stát
Na levém křídle(pod plachtou) budu stát
 

La Petite Mort

Jistý Gunther von Hagens vystavil v Berlíně souložící dvojici. Upřímně řečeno, na tom by nebylo nic tak revolučního. Jednu z nejoblíbenějších lidských aktivit přece explicitně zobrazoval už kde kdo - třeba i Picasso a jaký je to dnes klasik!
Hagens svůj exponát ovšem vytvořil z plastinovaných mrtvých těl! I v dekadentním Berlíně některým lidem zatrnulo, experimentátor však prohlásil že pozdvižení kolem díla nechápe.
Mě na celé zprávě nejvíc zaujalo, že "vrchní plastinátor" prohlásil, že má od bývalých majitelů těchto těl souhlas a to i k zobrazení v aktu pohlavního spojení. Jak se asi na této věci domlouvali? Nebude vám vadit, že budete po smrti souložit? Posléze mi došlo, že pro mnohé je to vlastně splněný sen. Kolik z nás v těchto okamžicích šeptalo: "Chtěl(a) bych, aby to trvalo věčně..".
(ds)

Extáze navždy
Extáze navždy
 

Hlava 22 poezie

Mám radost z televizní a rozhlasové ankety Kniha mého srdce. Všimli jste si? Až na výjimky nevyhrává červená knihovna, bodují hlavně knížky opravdových mistrů. České autory musí těšit i skutečnost, že na domácí literaturu hlasující rozhodně nezapomněli.
Po formální stránce mě ale Kniha mého srdce moc nenadchla. Nevadilo mi dost suchopárné moderování a rozhovory s celebritami jinak tak duchaplného moderátora Jaroslava Duška. To nejspíš vyplynulo z veřejnoprávní pověry, že pořad o knihách či umění musí být "důstojný" - rozuměj vznešeně nudný. Štvaly mě spíš stanovy. Za vysoce diskriminační třeba považují pravidlo, podle nějž Knihou mého srdce nesmí být poezie. Nedělám si iluze, že by Villon,Nezval,Jeffers,Holan,Ginsberg,Kainar,Prevert, Seifert či já nevím třeba Žáček, Cohen či Jirous pronikli do "Top Ten", v rámci stovky však určitě zabodovat mohli. A i takové zviditelnění by poezie potřebovala. Jenomže organizátoři verše zamítli "an sich." Copak ale ani literární teoretici, kteří tuto anketu připravovali, nechápou, že básně jsou v moderní době obětí svérázné Hlavy 22? Že je lidé nečtou, protože poezie není nikde vidět, a že není vidět, protože ji lidi nečtou?! (ds)

Suše uváděl Dušek
Suše uváděl Dušek
 

Kdo bodoval v anketě Kniha mého srdce?

1 1984 George Orwell
2 20 000 MIL POD MOŘEM
Jules Verne
3 ALCHYMISTA
Paulo Coelho
4 ANDĚLÉ A DÉMONI
Dan Brown
5 ANNA KARENINOVÁ
Lev Nikolajevič Tolstoj
6 BABIČKA
Božena Němcová
7 BABKY NA DIVOKO
Milena Holcová
8 BÍLÁ MASAJKA
Corinne Hofmannová
9 BROUČCI
Jan Karafiát
10 BYLO NÁS PĚT
Karel Poláček
11 CIRKUS HUMBERTO
Eduard Bass
12 CO ŽIVOT DAL A VZAL
Betty MacDonaldová
13 ČACHTICKÁ PANÍ
Jozef Nižnánsky
14 DÁŠEŇKA ČILI ŽIVOT ŠTĚNĚTE
Karel Čapek
15 DEN TRIFIDŮ
John Wyndham
16 DENÍK CITOVÉHO VYDĚRAČE
Simona Monyová
17 DÉSIRÉE
Annemarie Selinková
18 DĚTI Z BULLERBYNU
Astrid Lindgrenová
19 DOKTORKA Z DOMU TRUBAČŮ
Ilona Borská
20 DUNA Frank Herbert
21 EGYPŤAN SINUHET
Mika Waltari
22 FERDA MRAVENEC
Ondřej Sekora
23 FIMFÁRUM
Jan Werich
24 GABRA A MÁLINKA
Amálie Kutinová
25 HARRY POTTER
J. K. (Joanne Kathleen) Rowlingová
26 HLAVA XXII
Joseph Heller
27 HOBIT ANEB CESTA TAM A ZASE ZPÁTKY
J. R. R. (John Ronald Reuel) Tolkien
28 HONZÍKOVA CESTA
Bohumil Říha
29 HOŠI OD BOBŘÍ ŘEKY
Jaroslav Foglar
30 HRABĚ MONTE CRISTO
Alexandre Dumas starší
31 JAK VONÍ TYMIÁN
Marcel Pagnol
32 JANA EYROVÁ
Charlotte Brontëová
33 JIH PROTI SEVERU
Margaret Mitchellová
34 JMÉNO RŮŽE
Umberto Eco
35 KDO CHYTÁ V ŽITĚ
J. D. (Jerome David) Salinger
36 KDYŽ V RÁJI PRŠELO
Jan Otčenášek
37 KMOTR
Mario Puzo
38 KRTEK A KALHOTKY
Zdeněk Miler
39 LÁSKA JE JEN SLOVO
Johannes Mario Simmel
40 LETOPISY NARNIE
C. S. (Clive Staples) Lewis
41 LOVCI MAMUTŮ
Eduard Štorch
42 MALÝ BOBEŠ
Josef Věromír Pleva
43 MALÝ PRINC
Antoine de Saint-Exupéry
44 MEDVÍDEK PÚ
Alan Alexander Milne
45 MEMENTO
Radek John
46 MIKEŠ Josef Lada
47 MISTR A MARKÉTKA
Michail Afanasťjevič Bulgakov
48 MODLITBA ZA OWENA MEANYHO
John Irving
49 MY DĚTI ZE STANICE ZOO
Christiane F.
50 NA VĚTRNÉ HŮRCE
Emily Brontëová
51 NA VÝCHOD OD RÁJE
John Steinbeck
52 NA ZÁPADNÍ FRONTĚ KLID
Erich Maria Remarque
53 NAVZDORY BÁSNÍK ZPÍVÁ
Jarmila Loukotková
54 NEBE NEZNÁ VYVOLENÝCH
Erich Maria Remarque
55 NESMRTELNOST
Milan Kundera
56 NESNESITELNÁ LEHKOST BYTÍ
Milan Kundera
57 NOČNÍ KLUB
Jiří Kulhánek
58 OBRAZ DORIANA GRAYE
Oscar Wilde
59 OBSLUHOVAL JSEM ANGLICKÉHO KRÁLE
Bohumil Hrabal
60 ODKAZ DRAČÍCH JEZDCŮ
Christopher Paolini
61 OSUDY DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA
ZA SVĚTOVÉ VÁLKY
Jaroslav Hašek
62 PAN KAPLAN MÁ STÁLE TŘÍDU RÁD
Leo Calvin Rosten
63 PÁN PRSTENŮ
J. R. R. (John Ronald Reuel) Tolkien
64 PIPI DLOUHÁ PUNČOCHA
Astrid Lindgrenová
65 POSLEDNÍ KABRIOLET
Anton Myrer
66 POVÍDÁNÍ O PEJSKOVI A KOČIČCE
Josef Čapek
67 POVÍDKY Z JEDNÉ A DRUHÉ KAPSY
Karel Čapek
68 PRAVIDLA MOŠTÁRNY
John Irving
69 PRSATÝ MUŽ A ZLODĚJ PŘÍBĚHŮ
Josef Formánek
70 PTÁCI V TRNÍ
Colleen McCulloughová
71 PÝCHA A PŘEDSUDEK
Jane Austenová
72 QUO VADIS
Henryk Sienkiewicz
73 ROBIN Zdena Frýbová
74 ROBINSON CRUSOE
Daniel Defoe
75 ROZBŘESK
Stephenie Meyerová
76 ROZMARNÉ LÉTO
Vladislav Vančura
77 RYCHLÉ ŠÍPY
Jaroslav Foglar
78 ŘEKA BOHŮ
Wilbur Addison Smith
79 SATURNIN
Zdeněk Jirotka
80 SMRT KRÁSNÝCH SRNCŮ
Ota Pavel
81 SOPHIINA VOLBA
William Styron
82 SPOLČENÍ HLUPCŮ
John Kennedy Toole
83 STMÍVÁNÍ
Stephenie Meyerová
84 STO ROKŮ SAMOTY
Gabriel García Márquez
85 SVĚT PODLE GARPA
John Irving
86 ŠIFRA MISTRA LEONARDA
Dan Brown
87 ŠKOLÁK KÁJA MAŘÍK
Felix Háj
88 TAJUPLNÝ OSTROV
Jules Verne
89 TO Stephen King
90 TO BY SE ZVĚROLÉKAŘI STÁT NEMĚLO
James Herriot
91 TRACYHO TYGR
William Saroyan
92 TŘI KAMARÁDI
Erich Maria Remarque
93 TŘI MUŠKETÝŘI
Alexandre Dumas starší
94 TŘI MUŽI VE ČLUNU
Jerome K. (Klapka) Jerome
95 TULÁK PO HVĚZDÁCH
Jack London
96 VĚČNĚ ZPÍVAJÍ LESY
Trygve Gulbranssen
97 VEJCE A JÁ
Betty MacDonaldová
98 VINNETOU
Karl May
99 VŠECHNO, CO OPRAVDU POTŘEBUJI ZNÁT,
JSEM SE NAUČIL V MATEŘSKÉ ŠKOLCE
Robert Fulghum
100 Z DENÍKU KOCOURA MODROOČKA
Josef Kolář

(převzato z webu www.knihasrdce.cz)

 

Daniel Ladman má dvě šestky!

Výtvarník Daniel Ladman, muž, naplňující mě mimořádnou nostalgií, slaví 66 let. Poprvé jsme spolu seděli ve sklepním Klubu poezie v domě číslo 4 v libeňské Krejčího ulici. Daniela tam poslal Václav Hrabě, jenž pracoval jako vychovatel v maliřském a lakýrnickém učilišti, kde mladého výtvarníka Ladmana přijali do učení poté, co se neukázal být důstojným studentem střední výtvarné školy. Václav Hrabě svého učně Daniela Ladmana dovedl do poetické vinárny Viola na Národní třídě, kde básník a vychovatel pracoval po nocích jako kluk pro všechno a mj. prodával i první čísla Divokého vína.
Ve Viole se Daniel seznámil i s Honzou Krejcarovou či Janou Černou, dcerou Mileny Jesenské, a ta se později stala Janou Ladmanovou.
Když Jana odešla do básnického nebe, seznámila jej moje někdejší umělecká guru Johana Kohnová se svou kamarádkou Mirkou a ti dva spolu zplodili šest dětí - tři holky a tři kluky, nejmladšímu je dvanáct.
Daniel mi věnoval svoji poslední knihu, kterou ilustroval 340 obrázky - Plzeňsko v lidové písni. Ať žije Daniel Ladman! www.ladman.cz/> Lu

 

Kateřina Reichová, dcera velkého fotografa, vystavuje!

Kliknutím zvětšíš!
Kliknutím zvětšíš!
 

Jaroslav Svěcený slaví a zve!

Kliknutím se zvětší!
Kliknutím se zvětší!
 

Jiří Žáček - Bůh mezků je bůh nás všech

Už dlouho mě nezaujala žádná knížka básní jako sbírka Petra Kukala Bůh mezků. Ani ne tak uměním šetřit slovy, brilantními rýmy a perfektně načasovanými metaforami, jako spíš důsledným zmapováním životního pocitu člověka, který se ptá, "kolik mi ještě zbývá letokruhů, / než spořádaně dojdu ke štěstí?" Člověka, kterému "za oknem stárne svět / a doma děti", který ztrácí poslední iluze, ale nezoufá si, neprotestuje, přijímá úděl dospělého muže, jehož "Bůh mezků zapřáh do postroje... / Všechno je, jak má být". Ví, že údělem dospělého muže je přijmout reálný svět i se vší všedností, stereotypem, banalitou. Zdálo by se, že v takové mezní situaci musí jít poezie stranou, ale ukazuje se, že nemusí. Básník z té antipoetické situace dokáže vytěžit sugestivní verše, jako třeba čtyřverší Koně: "Pod tvými okny pase anděl koně. / Už ti je nikdy nepřivede blíž. / Připneš jim křídla, anebo máš pro ně / postroj a pluh a závoru a mříž?" Kdy jindy než v onom kritickém věku může člověk dojít k poznání, že "kdo neběží o život, / tak prostě neběží"? Není to poezie oslnivá, ale pravdivá. V nejlepším možném smyslu mužná. Bůh mezků je i náš bůh. Těm věčným škarohlídům v nás, kteří berou život jako putování slzavým údolím, básník připomíná: "Chvíli jsme ale přes své stíny, / přes ty nejhlubší hloubětíny / pobyli / v rajské zahradě".

 

Jaroslav Svěcený slaví a zve!

 

 
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 >