|
na další stranu
Archiv divoké vinice
Karlu Sýsovi
Vždycky to tak bylo.
Básníci,
zakázané zahrady,
do nichž se vchází hlavním vchodem.
Pak moruše,
vypálený akátový háj,
na konci ranveje větrné světlo,
třináctá komnata
a všude kolem ztichlý dav,
co nevěří tichu ani svým očím.
Na loď
mířící k obzoru
nastoupí bílé slunce.
Vladimír Stibor
Zemřel Karel Sýs
Poslední červencový budíček
Ještě přede deseti dny se rozezněl můj mobil a znělo z něho Kájovo obvyklé: budíček! Několik desítek let. Po zazvonění začal můj den - vždy a všude nadějný - a bylo proč. Psát, jít spolu na Výtoni na přívoz, v Kostelci nad Orlicí pěšinou spěchat ke studánce, kde jsme si "házeli" nápady a psali je do notýsků na slovíčka, jít k řece Orlici nebo až k lípám u Doudleb, kde mi často vyprávěl o svém dětství a babičce, která z něj udělala básníka. Nebo do Seykorova parku: "tady na tomhle místě jsem psal Kapsu..." Žili a viděli jsme spolu zázraky a často mluvili o tom "co bude potom". V těch chvílích Karel jednou řekl: "a nejhorší je, že se to brzo dozvíme". V jeho poslední den jsem byla s ním a byla jsem poslední, kdo ho držel za ruku, zemřel dvacet minut po mém odchodu. Smutek si nepřál: "chtěl bych, aby mi nakonec hráli něco veselého, třeba předehru z Lazebníka..."
Odešel velký český básník a člověk. V pondělí 29. července.
Eva Frantinová.
Karel Sýs 1946 - 2024
Dnes mi volala paní Sýsová, že Karel Sýs v nemocnici zemřel na leukémii. Dej mu Pánbůh klid a mír.
Jiří Žáček
265. děťátko v babyboxu na radnici Prahy 8 – na Libeňském zámečku!
V úterý 25. června v 16:00 přijal do své klimatizované náruče libeňský babybox již třetí děťátko. Bylo zabalené v hadříku či plence s obrázky kočiček. Než jsem ale obrázek stačil na displeji svého telefonu otevřít, volal mi starosta MČ Prahy Ondřej Gros, který mě informoval, že děťátko je holčička, je čerstvě narozená a na první pohled zcela zdravá. Holčičku z babyboxu vyzvedla místostarostka Prahy 8 Vladimíra Ludková.
Ve chvíli, kdy byla holčička v babyboxu nalezena, se o mne starala nejvlídnější a nejmilejší sestřička z MOJIP FN Královské Vinohrady Jiřina, a tak jméno pro holčičku bylo jasné. Zasvěcení také ví, že moje první děvče, s kterou jsem chodil právě na Gymnázium U Libeňského zámku, naproti kterému je babybox umístěn, byla také Jiřina. Tak do sebe zase jednou všechno hezky zapadlo.
Jiřina je pátým letošním děťátkem a skóre holky versus kluci zvýšila na 146:119. Píšu marketingovému manažerovi České mincovny Jaroslavu Černému, aby malé Jiřince nechal vyrazit tradiční novorozenecký dukát, kterým Česká mincovna všechny děti odložené do babyboxu obdarovává! Děkuju, milý Jaroslave!
Ať žije malá Jiřinka z Libně! Ať žije sestřička Jiřinka z Vinohradské nemocnice! Ať žije Jiřina, moje první děvče!
Babydědek Lu
| Zlatý novorozenecký dukát od České mincovny! |
Píše mi Václav Bárta!
Připravili jsme s dětmi ve Zlíně projekt "Děti pomáhají zvířatům." Nabízíme krásné knížky pro malé čtenáře (Zvířátka ze zoo, Knížka o psech, Knížka o kočkách, Knížka o mořských zvířátkách- brzy Knížka o motýlech, Knížka o opicích a další) z produkce nakladatelství Grada. Z každé prodané knížky jsme předali útulku ve Zlíně 50 korun, celkem za tři měsíce víc než 35.000 korun. Chceme projekt rozšířit do dalích obcí, měst a škol. Pomohli byste dětem i zvířatům bez domova, kdybyste se k našemu projektu chtěli připojit. Díky.
Vašek Bárta st.
donio.cz/pribeh/21229 />
Michal Černík - odešel za svou hvězdou
Naše generace se ocitla nikoli svojí zásluhou mezi dvěma mlýnskými kameny – mezi dogmatiky, kteří neústupně lpěli na svých dávno prošlých výsadách, a mezi netrpělivci, co už netrpělivě čekali, až se dostanou na výsluní.
Byli jsme spřízněni volbou za přispění náhody.
Naše generace musela zprvu bojovat o vstup do literatury a poté zas proti řízenému zániku.
Já osobně jsem byl zprvu jaksi z obliga,. Hájil mne písecký krajan Josef Rybák – zejména před Jiřím Taufrem – že prý píšu jen „o ženskejch“, zatímco ostatní členové generace byli prý politicky průbojnější.
Nebyla to docela pravda, zejména poté, co nás společenská situace doslova vyvrhla do víru maelstromu měnící se a tedy krajně rozbouřené doby.
Každý z nás si užil své. Jaroslav Čejka kvůli své politické funkci na ÚV KSČ. Já coby šéfredaktor Kmene. Jaromír Pelc statečně oslyšel nemravné návrhy včerejších, náhle procitnuvších svazáků.
Nejsilnějšímu příboji nadržených čekatelů byl však vystaven Michal Černík coby předseda spisovatelského svazu. Splnila se předpověď Vítězslava Nezvala: „Na velkých básnících rádi štípají dříví hlavně špatní básníci, kteří nenávidí poezii proto, že jim samotným nevydala plod.“
Bouře však ustanou, ale poezie zůstává.
Nyní se opět se zmenšilo naše Bratrstvo krkavčí pracky. Tak naši generaci nazvala jedna z hyen, co čenichají, do koho by se již mohli beztrestně zakousnout.
Michal Černík v naší generaci představoval básníka, který jde neúchylně vlastní cestou. Někdy i ti nejodvážnější obracejí kabát podšívkou navrch, Michal však zůstal věrný své víře. Snad nebude znít nepatřičně, když řeknu, že Michal byl v pravém slov smyslu zbožný. Ale svým způsobem zbožný – to samozřejmě neznamená pobožný!
Nemohu mluvit za druhé, ale já jsem mu jeho víru trochu záviděl. Jsem pokřtěný nejen Karel, ale navíc Rudolf Aleš. Chodil jsem i na nepovinné náboženství a s babičkou na májovou a spolu s ní uplácel svatého Tadeáška a svatého Antoníčka. A dnes se vroucně modlím za své zdraví, ale také jsem často přemýšlel o židovské polovině rodiny.
Náš drahý Michal však šel až do konce za svou hvězdou a já mu přeju, aby jako jeden z největších českých básníků od nynějška seděl po pravici boží! A vydával tam bez překážek knihy, jednu krásnější než druhou.
Do puntíku totiž splnil Nezvalův příkaz: „Smyslem života toho, kdo se dal cele do služeb umění, je vědomá povinnost setrvat za všech okolností tam, kde ho vyvrhla jeho touha!“
KAREL SÝS
264. děťátko se jmenuje Klaudie a bylo odloženo do babyboxu ve Svitavské nemocnici!
V pondělí 27. května v 3:03 mi mobil ohlásil, že ve Svitavské nemocnici našli zdravotníci v babyboxu holčičku. Byla zabalená do červené peřinky. Za chvíli už jsem mluvil s primářkou Ludmilou Pospíšilovou, která mě ujistila, že děťátko je donošené a jeví se být v pořádku. Váží 3 210 g a měří 50 cm. Pupečník neměla ošetřený a byla narozená před krátkou chvílí.
Ve Svitavské nemocnici jsme babybox otvírali přesně před deseti lety a je to jejich první děťátko.
Děťátko jsem pojmenoval Klaudie, protože je to jméno jedné z holčiček Ing. Zuzany Isabelly Tornikidis, ředitelky Nadace AGROFERT. Nadace AGROFERT je naším pravidelným dárcem v sobotu 1. června bude hlavním dárcem nového babyboxu v Kroměřížské nemocnici.
Prosím Jaroslava Černého, šéfa marketingu České mincovny, aby nechal vyrazit zlatý novorozenecký dukát, kterým Česká mincovna tradičně obdarovává všechny děti nalezené v babyboxech.
Ať žije Klaudie, která navýšila počet odložených holčiček na 145, zatímco chlapečků je 119.
Babydědek Lu
| Zlatý novorozenecký dukát od České mincovny! |
Jan Nedoma křtí svoji další knížku Zakutálené vejce!
Těším se, milý Jene, že se po dlouhé době zasměju. Tvůj L. H.
Kliknutím zvětšíš!
Dušan Spáčil zve!
Bůh měl už jiné plány
Umřel Lojza Marhoul. Skvělý básník, nejpozitivnější osobnost, kterou jsem znal. Kamarád. Vypadalo to s ním špatně už dlouho, asi před dvěma roky dokázal svou nemoc ale obdivuhodně překonat. Tehdy mu doktoři dávali asi čtrnáct dnů, ale on tu kmotřičku tehdy ještě přelstil. Vrátil se do života, udělali jsme spolu asi deset večerů poezie v klubu Dzomsa. Lojzovy moudré a laskavé básně byly vždycky jejich vyvrcholením. Básně průzračné jako čistá voda, ale sládnoucí na jazyku jako dobré víno, které měl rád. Připili jsme si s ním ještě loni na podzim. Už tehdy jsem tušil, že je to naposled, ale doufal jsem, že ještě pánaboha, s kterým v básních tak přátelsky rozšafně rozmlouval, přemluví. Bohužel už měl s ním jiné plány. R.I.P. Lojzo, bylo mi ctí.
P.S...Lojzovi bylo nedožitých třiasedmdesát, tento svět opustil 10. května.
Dušan Spáčil
263. děťátko odložené ve znojemském babyboxu jsem pojmenoval Eva Němcová!
V neděli 28. 4. 2024 v 5:55 jsem otevřel zvonící mobil. Poslal mi fotografii děťátka odloženého v babyboxu Nemocnice Znojmo. Děťátko bylo oblečené nalehko - v bílé halence a modrých kalhotkách.
Velmi vlídný primář Petr Bloudíček mi sdělil, že je to holčička vážící 2 880 g a měřící 48 cm. Byla mírně podchlazená, měla teplotu 35,9° C, a tak jí uložili do inkubátoru. "Narodila se před několika hodinami, pupečník má zavázaný gumovou tkaničkou," upřesnil mi primář Bloudíček údaje o nalezené holčičce.
Požádal jsem pana primáře, aby holčičku pojmenovali Eva Němcová.Vysvětlil jsem mu, že je to jméno osmdesátileté dámy, která odkázala Babyboxu
velkou část svého majetku. Ing. Eva Němcová zemřela za tragických okolností 15. 7. 2023 v Brně. Čest její památce.
Malá Eva je třetím letošním děťátkem z babyboxu, druhým v Nemocnici Znojmo. Skóre holčičky vs. klučíci upravila na 144:119 ve prospěch holčiček.
Prosím Jaroslava Černého, marketingového ředitele České mincovny, aby připravil zlatý novorozenecký dukát, jímž Česká mincovna tradičně obdarovává všechna děťátka odložená do babyboxu.
Ať žije malá Eva Němcová a svým jménem připomíná šlechetnou Ing. Evu Němcovou z Brna!
Babydědek Lu
Poslechněte si co říkají děti z babyboxů, které žijí díky Vaší šlechetnosti !!!
Sedmidílný seriál Radiožurnálu je o babyboxových dětech Johanně (7 let), Vítkovi (3 roky), Anežce (14), Janě (6) a Dominice (13). Všichni žijí u adoptivních rodičů, kteří jim o vyhřívaných bedýnkách vyprávějí pres pohádkové příběhy odmala. Reálné informace pak nové mámy a tátové přidávají postupně.
Seriál běží tento týden vždy v 8:50 v pětiminutové verzi a pak v delší dvacetiminutové podobě v 19.00. Sedmý díl je se zakladatelem babyboxů Ludvíkem Hessem. Vše je možné poslechnout i na webu Radiožurnálu: radiozurnal.rozhlas.cz/pribehy-babyboxu-jak-se-odlozenym-detem-dari-v-novych-rodinach-9213577
Seriál Veroniky Hlaváčové
Petr Zemek vydal knížku Naposledy jsem si vysnil Václava Hraběte!
Petr Zemek je fascinován v celé své básnické tvorbě Václavem Hrabětem. Říká si, že je brněnský Hrabě. Knížku ilustrovala Zdeňka Hošková Edelová. Vydalo ji nakladatelství Carpe diem. Můžete si ji objednat na webové stránce www.eshop.carpe.cz.
Knížka je v pevné vazbě s přebalem a čítá 100 stránek kapesního formátu.
88. babybox jsme otevřeli v Ústavu pro péči o matku a dítě v den 70. narozenin ředitele doc. MUDr. Jaroslava Feyereisla, CSc.!
Ústav je znám jako Podolská porodnice. Ročně tu přichází na svět přes 4000 děťátek. V sobotu 16. března slavil ředitel Ústavu doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc. 70. narozeniny a na jeho počest jsme slavnostně otevřeli babybox. Blahopřeju, pane docente!
Hlavním dárcem babyboxu je ROSSMANN, spol. s r. o., síť drogerií, jež v rámci svého charitativního projektu Kde srdce pomáhá opakovaně podporuje spolek Babybox. Za ROSSMANN promluvila Vendulka Svobodová. Dalšími velmi významnými dárci jsou FARRAO, s. r. o., ifm electronic, spol. s r. o. a Veolia Energie ČR, a. s. Do kategorie významných dárců patří D. I. SEVEN, a. s., JUDr. Jaromír Císař, Ph.D., manželé Tereza a Richard Kauckých, BATPRO napájecí systémy, s. r. o., ALPAMARE CZ, spol. s r. o., PULS - PRAHA, s. r. o., Praha 4 a Elanor, a. s, Praha 4. Děkuju všem dárcům, bez jejich finanční podpory by nebyl babybox ani jeden.
Velkou radost jsem měl z osobní účasti starosty Prahy 22 Tomáše Kaněry, jehož úřad babybox obdaroval, přestože - přiznávám - starostovi a jeho úřadu se svým chovem koní přidělávám nejednu starost.
Děkuju Zdeňkovi a Jitce Juřicovým, kteří babyboxy vyrábějí, bez nich by také nebyl ani jeden.
Babydědek Lu
| Blahopřeju doc. Feyereislovi. | Ing. Pavel Fric, majitel společnosti FARRAO, s. r. o., druhý největší dárce. | Tomáš Kaněra, starosta Prahy 22 - Uhříněves, jež obdarovala babybox. | Se Zdeňkem Juřicou a Vendulkou Svobodovou z ROSSMANN - A život je krásnější. | Líbá mě holčička z babyboxu. | Piju zcela výjimečně, přípitek s doc. Feyereislem. | Vendulka Svobodová ze společnosti ROSSMANN, spol. s r. o. se usadila mezi mnou a doc. Feyereislem.
Jiří Žáček zve na křest své nové knížky!
Petr Zemek vydal knížku. Co o něm napsal Jiří Žáček?
Těžko se mi takto s odstupem píše nějaká anotace mých básní. Proč a co jsem tenkrát napsal. Ty texty jsou totiž staré 25 a více let. Tvůrčí kapitolu jsem v sobě definitivně uzavřel před několika lety. A mnohem, mnohem dřív také svůj bouřlivý, až bohémský, život. Jenže před několika měsíci jsem se setkal se svoji bývalou spolužačkou z gymnázia. Toto milé stvoření na mé verše nezapomnělo a donutilo mě přepsat písmena ze zažloutlých papírů do PC, do kterého se moc nehodila. A pak to bývalá spolužačka vzala do vlastních rukou a sbírka více než 25 let starých básní je tu. Ostatně já osobně považuji její stáří za největší devízu. Výpověď doby. Výpověď doby formou veršů. A samozřejmě vzpomínky na moje mládí. Kruté, krásné. Ale čím více stárnu, tím více se ty vzpomínky slévají do jedné – nostalgicky úsměvné.
Jen je třeba dodat, že kniha je věnována Mým krásně bláznivým cestám, trpělivým a osudovým holkám a Václavu Hraběti. A právě tyto holky, kterých jsem potkal v době, kdy vznikaly tyto básně, si ji zaslouží držet v ruce. Ať už jako upřímné poděkování, či jako omluvu.Snad se neurazí. A snad se neurazí ani Václav Hrabě, když se odvážím ignorovat jeho auru a sílu slov v jeho textech a řeknu prostě – Vašku, škoda, že si s tebou nemůžu dát cigáro a poslechnout tvůj saxofon. No co, vždyť jsem si to vysnil…
Petr Zemek
Milostná nespavost Petra Zemka
„Desítky vilných cigaret za noc, ve které vládne svoboda a vášnivá anarchie“, takové je ladění poezie Petra Zemka. Žádné rafinované vymýšlení důmyslných metafor u psacího stolu, ale tvorba žitá, spontánní, vášnivá. Lásky bez happyendů, ale osudové. „Ne, netrháme motýlům křídla. / Jen zabíjíme sami sebe. / Láskou.“ Takové básně se psávaly za starých dobrých beatnických časů, plné opojného bohémství, erotiky a nekonečných flámů. Do veršů se už ale zvolna vkrádá nostalgie středního věku, ten koktejl stesku, marnosti a deziluzí. „… a časem / vzpomínky přestanu hledat. / Jen se bojím, / aby / nehledaly ony mne…“ Věřím, že tyhle verše založené na nepředstírané spontaneitě, si zvláště v této rozumářské době najdou své vděčné čtenáře.
Jiří Žáček
88. babybox je instalován v Podolské porodnici v Praze!
88. babybox je instalován v Podolské porodnici v Praze!
Síť drogerií ROSSMANN se v rámci svého charitativního projektu KDE SRDCE POMÁHÁ stala hlavním dárcem babyboxu, který Zdeněk Juřica, MONTEL Náměšť nad Oslavou, instaloval dnes ve středu 28. února 2024 na Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze 4. ROSSMANN je mnohonásobným opakovaným dárcem a protagonistou projektu babybox. Finanční podporu babyboxu vyjádřilo mnoho pražských společností a soukromníků, bez nich by babybox nebyl ani jeden.
V Praze jsou čtyři babyboxy, do kterých bylo odloženo už pět desítek děťátek, hlavní město drží neblahé prvenství. S nadšením jsem přijal nabídku doc. MUDr. Jaroslava Feyereisla, CSc., ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě, známého jako Podolská porodnice, na zřízení babyboxu.
Babyboxy od roku 2005 pomohly vstoupit do nového života 262 nechtěným lidským mláďatům.
Slavnostní otevření se uskuteční v sobotu 16. března ve 12 hodin. „Úplnou náhodou“ ten den slaví Jaroslav Feyereisl své sedmdesáté narozeniny. Ať žije doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc.!
Babydědek Lu
| Zdeněk Juřica v pravo se svým asistentem vkládají babybox do rámu ve zdi.
Tomáš Hřivnáč vystavuje!
186. hříbě v mém chovu je klisnička MarCoki!
MarCoki se narodila 26. února ve 3:54 klisně Mar Acce. Klisna při porodu ležela a rodila sama, v závěru jí pomohla Saša.
MarCoki je hnědka s lysinou probíhající až na nos, pravá zadní s bílou spěnkou.
Otcem hříběte, jak už jméno napovídá, je Colorado Kid. Klisnička se s pomocí postavila za necelou hodinku a s pomocí se i napila. Ať žije MarCoki!
L. H.
187. hříbě je hřebeček MargCol narozený 26. 2. 2024!
MargCol se narodil v 9 hodin ráno tentýž den jako klisnička MarCoki. Jeho maminkou je klisna Mar Cola, pravá sestra MarCoki. Hřebeček se narodil bez pomoci ve chvíli, kdy jsme vypouštěli koně do výběhu. Je to hnědák s nepravidelnou malou lysinou na čele a úzkým proužkem na nose. Jako každý hřebeček byl i MargCol méně šikovný, ale nakonec se rozhodl, že bude pít sám. Jeho matka Mar Cola je prvnička, a tak byla z narození hříbátka trochu rozčilená, ale jen zpočátku, pak se se svým mateřstvím smířila. Ať žije MargCol!
L. H.
|