Archiv divoké vinice

Jindřich Štreit a Vladimír Birgus zvou na výstavy!

Vladimír Birgus publikoval své fotografie v historickém tištěném Divokém víně. Jindřich Štreit nastoupil do vlaku Divokého vína před několika roky.
L. H.

Kliknutím se zvětší!
Kliknutím se zvětší!
 

Kulturní zážitek roku 2014 Jiřího Žáčka

Nejintenzivnější čtenářský zážitek jsem měl v roce 2014 z básnické sbírky Karla Sýse Apokalypsa podle Joba. Vyšla sice v roce 2013, ale mně se dostala do rukou až letos. A přiznávám, že bych na kulturní událost roku raději tipoval něco radostnějšího, než je tento Sýsův horor, avšak optimisté v Česku po 25 letech svobody slova vymřeli. Četl jsem recenze, jejichž autoři Sýse obviňují, že naši přítomnost líčí příliš pesimisticky, ale když může Bohdan Chlíbec, autor Knihy roku v anketě Lidových novin 2013, psát o současnosti tak, že se člověku chce zvracet, proč by měl ausgerechnet Sýs hýřit veselostí? Jestliže populární doktor Jan Hnízdil přirovnává náš svět k letadlu, v jehož pilotní kabině dřepí banda psychopatů opilých mocí a alkoholem, kteří nejsou schopni to letadlo řídit, nevidím důvod, proč mám po Sýsovi žádat opiát optimismu. Co vzkázat čtenářům? Chcete-li optimistické čtení, napište si je sami!
Jiří Žáček

 

Přání od Dušana Spáčila

Ztratilo se nám es!
Namísto sněhu
užijme si tedy něhu...
Ženy, přestańte alespoň teď říkat
„Nechaj ma!“
a buďte chvíli Něhurky!
Pánové, startujte své něhové frézy
a vytvořte něhovou idylu!
A až bude něhové zpravodajství
hlásit na Václaváku dva metry něhy :
možná. že začne konečně padat...
Když jsou ty Vánoce!
Veselé Vánoce a Šťastný Nový rok 2015
přeje Dušan Spáčil

 

Svaté hovno přichází

Tuhle mi někdo říkal, když jsem se ho ptal, co dostane k Vánocům, že to bude zase "pozlacený kulový". Až teď jsem pochopil, že to možná myslel doslova. V USA totiž vymysleli kapsle (viz foto), které udělají z vašeho biologického odpadu zářící šperk. A když spojí síly s jedním francouzským vynálezcem, jenž se zase honosí deodoračními tabletami na pšouky, může vaše hovno nejen zářit, ale dokonce i vonět růžemi! V této souvislosti mě napadá, že růžová vůně bývala známkou svatosti. Když otevřeli hrob jakési světice – ukázalo se, že se nerozkládala, ale ostatky voněly jako růžový sad. No a teď máme tedy i svaté hovno. (ds)

 

Policie brání čtyřmi muži ve vjezdu k benzince ONO!

Vlastními těly brání mladí policisté v plné zbroji a se služebním automobilem vjezdu k benzinovému čerpadlu ONO v Praze 10 - Dolních Měcholupech. Pomáhají a chrání! Nebo trestají společnost ONO, protože prodává nejlevnější benzin a naftu? V úterý 16. prosince stojí jen 29,50. To už je skoro trestné!
L. H.

Kolik asi stojí hodina takové ochrany?!
Kolik asi stojí hodina takové ochrany?!
 

112. děťátko bylo odloženo jako druhé do babyboxu na radnici Prahy 6!

Tentokrát vrzla dvířka babyboxu v 8:53 a nechtěné děťátko je novorozená holčička. Pojmenoval jsem ji Jitka, jak jsem slíbil Jitce Köcherové ze sociálního odboru radnice Prahy 6. Přiznávám, že i mně přijde zvláštní, když do bedýnky, jež čtyři roky jen čekala, jsou odložená dvě děťátka během devíti dnů – klučík Tomáš Chalupa 3. prosince a Jitka Köcherová 12. prosince. Malá Jitka byla nahá, zabalená jen v dece. Je dvanáctým letošním děťátkem, druhým na radnici Prahy 6 a 21. pražským. Skóre holky versus kluci upravila na 68:44 ve prospěch holčiček. Ať žije Jitka! Ať žijí obě Jitky! Ať žijí všichni, kteří mi pomohli svými dary. Bez nich by do nového života dvířky babyboxů nevstoupilo děťátko ani jedno.
Babydědek Lu, 602 305 139, info@babybox.cz, www.babybox.cz

Nora Fridrichová o mně a babyboxech natočila pro Českou televizi celovečerní film.
Nora Fridrichová o mně a babyboxech natočila pro Českou televizi celovečerní film.
 

Vítejte v ZOO

"Stejně jako lidé sledují zvířata, tak zvířata obdobně pozorují lidi. Choďte do ZOO, aby se zvířata nenudila," říká lidem ředitel pražské ZOO Miroslav Bobek. Zdá se tedy, že celý svět je vlastně velkou humanologickou zahradou, zřízenou ke zkoumání lidského druhu a zábavě těch, co mají štěstí, že k tomu zatracenému spolku homo sapiens nepatří.
(ds)

 

Holoubek nám už začal psát i pohádky

Před Vánocemi vyšla básníkovi Jaroslavu Holoubkovi pohádka nazvaná Hotel Dračí komnata. Příběh dětí prožívajících neuvěřitelná dobrodružství v začarovaném hotelu na Českomoravské vysočině ilustrovala Barbora Kyšková. Knihu vydala v češtině a v angličtině Asociace hotelů a restaurací ČR.

 

Alzamování

V té Alze už nabízejí fakt všechno. Počítače, parfémy, hračky, dokonce i knihy. Někdo mi říkal, že tam maj i Alzheimera, ale zapomněl jsem, kdo.
(ds)

 

Laudatio na Alenu Vávrovou

Básnířka A.V. se narodila ve Františkových Lázních a v tomto městě žije... v dobrovolné izolaci. Alena Vávrová není poustevnice. Je naopak aktivní, ve svém městě pořádala řadu kulturních akcí, včetně celostátní literární soutěže. A nesmíme ani zapomenout, že je bytostně spjatá s géniem Bohumila Hrabala, kterého vnímá jako svého pokrevního bratra. Což se mj. projevilo i ve sbírce Soukromá Hrabaliana (1998).
Básnická prvotina Aleny Vávrové vyšla v roce 1986 pod názvem Druhotina. Skutečná druhotina vyšla o tři roky později tajemně pojmenovaná jako Nahatma. Autorka za ni získala Cenu pražské imaginace z nadace Bohumila Hrabala. Poctu milovanému rodnému městu složila sbírkou Mé a Františkovy anebo z Jiného světa (1993).
Kdo zná poezii Aleny Vávrové, nemůže si nevšimnout jejích básnických miniatur.
Čtenářům se dostávají do rukou vycizelované skvosty, jako je např. sbírka Marcikáj aneb Čajová báseň (1999). V roce 2001 vyšla sbírka Rodinné balení / All inclusive (2001) a v témže roce Modrý pierot, jindy jsou to zase Záložky (2005) nebo Síň plná rybářů (2006), Café Illusion (2012), Žena nesmí maso tygra (2012). - Kniha získala Cenu plzeňského literárního časopisu PLŽ a taktéž Mobelovu cenu.

Počet vydaných knih nemusí být vždy zárukou kvality. Ovšem u Aleny Vávrové jde vždycky o kvalitní poezii.
Ať otevřete kteroukoli ze zmíněných knih, překvapí vás přirozené prolnutí běžné viděného a zároveň něco, co přerůstá hranice smyslového vnímání, stává se nadčasovým a věčným, aniž by o to sama autorka usilovala. Její verše jsou stejně prosté jako překvapivé. Jen ona může nechat Prahou protékat řeku Rusalku, jen ona nám dovolí popíjet s ní básnivé šálky čaje, v nichž „Básně /čajových lístků / uslyšíš / hráti na šalmaje…“, a „Pro tohle / všechno / prosím / k Bohu blíž“. Ona pak může beze studu napsat, že „Noc je Moc / nádhernej / nahatej chlap“, protože její poezie zůstává vnitřně cudná, jakoby věčně panensky udivená a také soucitná. Dobře ví, že: „Má-li tvůj bližní hořkost /ve svém srdci / Pohár mu podej / Zapomnění číši Živého /Nezlomného Vína.“ - Tolik citace...
.... Čtenáři si její verše vyhledávají, a rádi, sami. A jsou často ohromeni jejich přirozenou pravdou poetickou i lidskou.
Polanovu cenou poctěný Harlekýn na římse je šťastným pokračováním všeho výše řečeného.
Je to silná imaginativní poezie. Prostá i hluboká zároveň... Smyslové vnímání světa, ale kdo čte pozorně, nachází také bolest. Verše i jednotlivé obrazy, jakkoli konkrétní, jsou ve výsledku absolutní poezií. Proud představ, je slyšet melodika, která by se stěží dala zapsat do not, a přesto je znělá. Tempo básní se často zrychluje, básně působí vertikálně. Místy zazní jako lidový popěvek. Autorka píše poezii spontánní, vnitřně slyšenou, pobrukovanou. I rýmy jsou zpěvné, lehce nahozené, nepravidelné, není na ně kladen důraz, neukotvují verš, stojí často uprostřed básně. Intimní zkušenost a každodennost – realita vyslovovaná filigránsky. Básnické miniatury, někdy téměř na hraně sentimentu – jako například obraz maminky a chromého kuřátka: Báseň trojtečková, jindy přetaveny v absolutní básnický obraz, který překračuje svůj stín: báseň Koza poezie. V takových případech – a je jich ve sbírce dost, už je báseň sama sobě tématem, viz například básně Sedíme v jahodách, Pro beránka zelené či báseň Za noci bezedné nebo báseň Neděle s němým. Všechno, čeho se autorka dotýká, se mění v poezii, která si vystačí sama se sebou. Je svébytná, výsostná, a přece srozumitelná. Chce se téměř sentimentálně povědět, že co báseň, to dar.
Milena Fucimanová

 

„111“ je Tomáš v babyboxu v Praze 6! Má i příjmení – Chalupa

Tentokrát vrzla dvířka babyboxu na Úřadu Praha 6 v Jilemnického ulici v 18:17:47. Na obrazovce v místnosti stálé služby uviděli nahého chlapečka, čerstvého a včetně pupečníku. Vzápětí si klučíka odvezla záchranka…
Babybox v Praze 6 jsem otvíral 29. července 2010 na přání tehdejšího starosty Tomáše Chalupy. Nebýt jeho, v Jilemnického ulici by babybox nikdy nebyl. Bedýnka na nechtěná lidská mláďata zůstávala dlouho bezdětná, malý Tomáš je její první děťátko. Je celkově 111. miminkem z babyboxu, 11. letošním, 44. klukem oproti 67 holkám.
Ať žije Tomáš, ať žijí oba dva!

Babydědek Lu

 

Jindřich Štreit zve na výstavu!

Kliknutím se zvětší!
Kliknutím se zvětší!
 

Chodím s dětmi do cirkusů. Tentokrát Humberto

Neodolám a do příštího čísla Divokého vína přidám galerii fotografií z Humberta, uvidíte je 19. ledna. Můj tříletý Tonda si sedl v Humbertovi na slona. Já sám mohu o svezení na slonovi jen snít.
L. H.

Artistka na šálách vytvořila obrázek podle mých představ. Prastaré téma. Každého zneklidní jinak!
Artistka na šálách vytvořila obrázek podle mých představ. Prastaré téma. Každého zneklidní jinak!
Proč jsou sloni ochotní sedět?
Proč jsou sloni ochotní sedět?
Tondovi přijde slon malý!
Tondovi přijde slon malý!
 

Čínská lidová republika vyslala do České republiky neozbrojenou armádu!

Na důkaz zlepšení vzájemných politických vztahů je na pražském Výstavišti ubytována rota čínských vojáků. Jsou důsledně neozbrojeni, na pohled doslova s prázdnýma rukama. Leč napřaženýma. Mají s sebou několik koní a bojových vozů, jež rovněž nejsou vybaveny zbraněmi. Při pečlivém ohledání jsme zjistili, že se jedná o příslušníky terakotové armády, navíc jen o jejich kopie. Z kuloárů jsme dostali zprávu, že nejvyšší státní představitel už jedná i o první výsadek ruského vojska.
Ludvík Hess

Čínská armáda zapřahá koně do čtyřspřeží uspořádáného nestandardním způsobem.
Čínská armáda zapřahá koně do čtyřspřeží uspořádáného nestandardním způsobem.
Koně se vodí nikoli zleva, jako u nás v Evropě, ale zprava.
Koně se vodí nikoli zleva, jako u nás v Evropě, ale zprava.
Koupil jsem dětem na hraní zmenšený model čtyřspřeží. Čínská armáda je prodává za pouhých 50 000Kč.
Koupil jsem dětem na hraní zmenšený model čtyřspřeží. Čínská armáda je prodává za pouhých 50 000Kč.
 

110. děťátko v babyboxu v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří je holčička Jiřina!

Ve čtvrtek 27. listopadu 13:04:14 vrzla dvířka brněnské bedýnky na nechtěná lidská mláďata. Vzápětí mi rozechvělá Ludmila Brázdová, primářka neonatologie a největší kamarádka babyboxů i moje, po telefonu povídá: Holčička tři dny stará, je úplně zdravá, váží 2450 gramů. Jmenuje se Jana po sestřičce, která pro ni šla. Nemohla by se jmenovat Jiřina, zeptal jsem se. Pojmenuj ji, jak chce, odtušila Ludmila. Holčička byla zabalená v plenách, oblečení na ni zřejmě nestačili pořídit, ale zcela jistě ji vykoupali. Mám tisíc důvodů holčičku pojmenovat Jiřina! Vysvětlím osobně, budete-li chtít. Holčička je patnáctým brněnským děťátkem, čtvrtým v babyboxu nové generace pořízeným z daru 100MEGA Distribution mého přítele Petra Bečičky z Brna, 110. celkem, desátým letošním, 67. holčičkou proti 43 celkem odloženým klučíkům, osmé děťátko v nových babyboxech vyrobených Zdeňkem Juřicou z firmy MONTEL v Náměšti nad Oslavou.
V Hájku stavíme druhé křídlo azylového domu pojmenovaného po jeho mecenáši SAINT-GOBAIN. V Pelhřimově otvíráme 21. prosince ve 12 hodin „Babybox Nadace Komerční banky Jistota“. Na den po sedmi letech od otevření historicky šesté bedýnky je výše jmenovaný donátor opět u toho!
Ať žijí Jiřiny! Všechny!

Babydědek Lu

 

Píše Emilie Zítková: "Pro Tunýlek" mám osobní název..."Jezinka", a vzadu Sedýnka.

Ach, ano málem bych zapomněla, kdopak byl největší z antických bohů, tak jeho je to jméno, jelikož jezinky zvládne pouze Zeus :-D Hezky se pak na Emili vzpomíná. Všichni muži mají boha :-)))

A všechny Jezinky byly panny :-)

 

Včelí královna a její bi

Do ankety o „banáncích“ a „tunýlcích“ si dovoluji vnést mezinárodní rozměr. V souvislosti s prezidentskou krizí mě napadlo spojit dvě jeho mediální aféry - a tak jsem začal zjišťovat, jak se takový „tunýlek“ řekne čínsky. Objevil jsem tento půvabný znak - 逼. Vzdělaní kamarádi na facebooku mi ale sdělili, že je to nepřesné! „Tenhle znak se sice taky občas používá, ale samotnej moc nedává smysl (protože to, že je to "kunda" a ne dalších x významů typu "tlačit, cpát..." vyplývá až z kontextu věty),“ sdělil mi Lukáš Codr. A podle Jakuba Klímy je tedy vhodný znak spíše 屄! A jak je to zvukově? Zřejmě něco jako „bi“. Nebo „bee“ – jako včela v angličtině?! Nevím – sinologům se omlouvám. Jen mě napadá, že jsem zaregistroval, že o jedné nymfomanské dámě hovořil jeden kamarád jako o „včelí královně.“ Že by souvislost?
(ds)

 

Méla Machálek k názvům pohlavních orgánů

Nedávno mě trošku přivedl do rozpaků a současně přinutil k zamyšlení můj pětiletý vnuk, když mi položil otázku: „Dědo, máte ještě s babičkou sex?“ Něco jsem neutrálně zahučel a zkoumavě se ho zeptal: „A ty víš, jak se dělá sex?“ Odpověděl mi bez uzardění a jednoznačně: „ Jo, to se strká pindik do frndy.“ Jak je vidět sexuální výchova v mateřských školách je skutečně na úrovni.

 

Do tunýlku vjíždí vláček!

Jakýpak banánek, ten nemá v tunýlku co dělat. Jedině vláček! Při školních výletech jsme se těšili na projíždění tunýlků. Čím delší, tím lepší, protože vznikl delší čas, abychom mohli spolužačkám sáhnout na kozičky. V uličce pak byla chvíle na tradiční otázku: Máknul jsi si?

čtenář DV Karel Houska

 

Karel Sýs je odborníkem přes milostná slova!

Já myslím, že lepší jsou ta stará jména.

Karel Sýs

 
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 >