literární časopis založený v roce 1964

Archiv divoké vinice

Jindřich Buxbaum bude mít výstavu!

Roztesknil mě Jirka Žáček!

Milý Lu, samotařím na chalupě jen s kocourem, tak se mi zastesklo po kamarádech, až z toho byla básnička. Jiří Ž.


Přípitek pro Luďka Hesse

Přiznávám se bez mučení, že jsem
celý žhavý dát si beaujolais a řízek
s vynálezcem babyboxů Luďkem Hessem
v jeho oblíbené krčmě Nebozízek,
pohladit si jeho hlavu mužně bosou
jako kdysi v létech, kdy se duše vzpíná,
kdy nám ještě smrtka nehrozila kosou,
kdy jsme pili burčák z divokého vína.

Petr Cincibuch má 80!

Mladý básník Divokého vína se 28. června dožívá nadstandardního věku. Blahopřeju! Petr má dceru Kláru, lékařku, dvě vnoučata, dům ve Svaté, vyšlo mu půl druhé desítky knížek básní a také povídek. Ve Svaté vytvořil muzeum sedmi automobilů Zetka, které před několika lety prodal… Tesknil nad prázdným Muzeem Z, pak mu přišla osudová nabídka, kterou popsal: „21. listopadu 2018 deset minut po dvanácté přistálo na můj mail šest starých fotografií, na nichž byla v zašlém stavu zetka. Před několika měsíci jsem prodal celou svou sbírku zetek s veškerým dobovým vybavením a metráky náhradních dílů. Půl století trvající epizoda jménem Z byla uzavřena. Nemám zájem. Krátký dopis ženy s monogramem MG končil provokujícím slovem: Líbí? No ano, na obrázcích byl čtyřmístný roadster od mistra Dostála, nejpravděpodobněji jediný dochovaný kus.“ Petr zetku s velikým úsilím a nákladem zrestauroval. Teď vévodí jinak prázdnému Muzeu Z ve Svaté.
Petr Cincibuch přišel do Divokého vína už v roce 1964, časopis si koupil ve Viole od Václava Hraběte, který je tam prodával. Nastoupil do rozjetého vlaku a taky přikládal. Divoké víno nějaký čas dokonce psal na kovolisty na speciálním psacím stroji Varityper s vyměnitelnou hlavicí, který měl k dispozici malíř a Hrabalův kamarád Zdeněk Bouše v Nakladatelství Svoboda. Petr pak na kovolisty speciálním inkoustem kreslil i obrázky – třeba stylizované koníky.
Strávili jsme spolu celé noci telefonickými rozhovory, námětem byla vždy poezie a umění. Naše souznění bylo dokonalé. V roce 1969 jsem Petra zaměstnal jako odpovědného redaktora Divokého vína. Redakci měl v malé komůrce pronajaté v domě číslo 4 ulice V Jirchářích. Spolu s Petrem úřadovala jako tajemnice redakce Ivana Pavlová, malířka a grafička. Ve stejném roce vyšla Petrovi první sbírka Panenství. À propos - panenky jezdil Petr vyhledávat do Zruče nad Sázavou, města, v němž byla obrovská převaha žen nad muži, pracovaly v místní továrně na obuv a byly připraveny přijmout náruč mladého básníka z Prahy. Po zrušení Divokého vína v roce 1972 řídil Petr Cincibuch sanitku, jejíž stanoviště bylo v libeňské ulici Na Stráži, jen kousek od místa, kde v Krejčího ulici číslo 4 Divoké víno začínalo. Vystřídal řadu jiných zaměstnání a vycházely mu další sbírky, namátkou Nejkrásnější bývá šílená, Medový kámen, Auto - moto - velo - láska, sbírka povídek dokumentujících Petrovu vášeň pro stará auta.
Moje a Petrovo souznění pokračovalo i při vydávání internetového Divokého vína, jež jsem zahájil v roce 2002. Trhlinka vznikla o rok později. Požádal jsem Petra o půjčku a v nevlídný únorový den roku 2003 vyzvedl tedy 400 000 korun v pobočce banky Union v strašnické ulici V Olšinách a jeli jsme autem k notářce Evě Jaklové na Starém Městě. Petr požádal notářku o ověření mého podpisu pod směnkou na 500 000 korun. Peníze jsem potřeboval na zaplacení bytu, a tak jsem podepsal.
Krátce před Petrovými narozeninami jsem se jej zeptal, zda ví, jaká historka mezi nás vstoupila. Nemohl si vzpomenout, ani když jsem mu ji připomněl.
S Petrem Cincibuchem se známe 59 let, tedy daleko největší podíl našich životů. Vím, na kterém verši si nejvíc zakládá, nechal si jej vytesat na náhrobní kámen na hřbitově ve Svaté: „Láska je věřit, že láska je.“
Ludvík Hess

253. děťátko bylo nalezeno v babyboxu na Zámečku v pražské Libni!

Ve středu 21. června 24 minut po půlnoci, osm dní po Ondrovi, vstoupilo do babyboxu a do života další děťátko. „Je to holka, odjíždí záchrankou do Motola,“ hlásil mi starosta Ondřej Gros.
Na gymnáziu na Libeňském zámečku jsem v roce 1965 ukončil svá středoškolská studia, a tak vzpomínám na své spolužáky, kteří už nejsou mezi živými - na Edu, Roberta, Jaromíra, Slávku, Miladu a hlavně na Mélu Machálka. Děkuji těm živým, kteří přispěli darem na zřízení libeňského babyboxu – Aleně Háchové - Bůžkové, Marii Dlouhé - Šmídové, Tomáši Podobovi, Pavlu Nejedlému, Pavle Ludíkové, Jaromíru Fialovi, který vzápětí zemřel, Marii, Janu a Tomáši Machálkovým, choti a synům Mély Machálka, a Zuzance Vinklerové - Tomanové, nejstatečnější holce, kterou znám, a tak jsem děťátko pojmenoval po ní - Zuzana.
Děkuju dárcům D.I.SEVEN, a. s., Květiny Novák Praha, a. s., a 100MEGA Distribution, s. r. o. z Brna.
Prosím Českou mincovnu, aby razila zlatý novorozenecký dukát pro malou Zuzanku s číslem 253. Děkuju Jaroslavu Černému, marketingovému manažerovi České mincovny za tradiční spolupráci.
Ať žije Zuzanka z babyboxu! Ať žije Zuzana Tomanová, moje spolužačka a celoživotní kamarádka.
Přikládám QR kód, jenž je spojením na účet spolku Babybox, pokud by přátelé a příznivci babyboxů chtěli přispět darem. Je to naléhavé.
Babydědek Lu

252. děťátko v babyboxu je holčička ve Vsetíně!

Holčička vstoupila do nového světa v 5:40, na obrázku jsem ji viděl zabalenou v šedé dece. Teprve po dlouhé době mi náměstek nemocnice doktor Martin Metelka prozradil, že se jedná o holčičku vážící 2700 gramů s neošetřeným pupečníkem, oblečenou ve starých velkých dupačkách.
Pojmenoval jsem ji Jindřiška podle kmotra vsetínského babyboxu a svého přítele Jindřicha Štreita, vsetínského rodáka, jenž je znám jako dokumentární fotograf.
Prosím Českou mincovnu a jejího marketingového manažera Jaroslava Černého, aby vyrazili zlatý novorozenecký dukát, jímž Česká mincovna tradičně obdarovává děti z babyboxu.
Jindřiška je šestým letošním děťátkem a skóre holky versus kluci zvýšila na 138:114.
Ať žije Jindřiška! Ať žije její kmotr Jindřich Štreit alias Jindra ze Sovince!
Babydědek Lu

251. děťátko v babyboxu na radnici Prahy 8 U Libeňského zámku!

Děťátko vstoupilo do nerezové bedýnky 13. června v 6:02. Poslal jsem SMS starostovi Prahy 8 Ondřeji Grosovi a ten mi odpověděl za pět minut: "Jsem u něj! Čekám na sanitku." Jak to mohl starosta Ondřej Gros stihnout? Za pár minut mi hlásil: "Je to kluk."
"Jmenuje se Ondřej, po tobě!" Povídám mu zase já.
Malý Ondřej vstoupil do světa v bílé čepičce s šedivými pruhy, zabalený v šedivé dece s bílými hvězdami. Sanitkou odcestoval do Fakultní nemocnice Bulovka.
ceskamincovna.cz/zlaty-dukat-k-narozeni-ditete-2022-proof-1515-14041-d/ a její marketingový manažer Jaroslav Černý už razí zlatý novorozenecký dukát, jímž malého Ondřeje obdarují.
Přiznávám, že z pátého letošního děťátka mám radost. Babybox na Libeňském zámečku je totiž proti gymnáziu, kde jsem v roce 1965 maturoval.
Babydědek Lu

Zemřel malíř Rudolf Riedelbauch!

Akademický malíř Rudolf Riedelbauch často vystavoval s Jiřím Altmannem, který ho na cestě do malířského nebe doprovází. Jiří Altmann zemřel jen několik dní po Rudolfu Riedelbauchovi.
Na oba přátele vzpomíná Milan Vácha, akademický sochař, který s nimi vystavoval.
L. H.

Zemřel Jiří Altmann!

Ve věku 81 let zemřel Jiří Altmann, akademický malíř a grafik, člen spolku Hollar, jenž se věnoval dřevorytu. Stejskalo se mi po Janě a teď bude i po Jiřím.
L. H.

Píše mi Kateřina ANIMA Dušková.

Milý Lu,
dlouho jsme se neslyšeli. Jakpak se Vám daří? Doufám, že jenom dobře!

Dovoluji si Vás informovat, že jsem včera na Youtube.com publikovala své nové ANIMA prezentační video. Naleznete ho na tomto odkazu: www.youtube.com/watch?v=sMh6-pO6rTAPokud se Vám bude video líbit, budu velmi ráda za jeho sdílení do aktualit ve Vašem literárním časopise Divoké víno. V případě zájmu k němu mohu napsat i krátký textík. Mimochodem, mám spoustu nové tvorby, jen co se vrátím z dovolené, tak Vám ji zašlu.

Přeji krásný den a budu se těšit na Vaši zprávu,
Kateřina ANIMA alias Ka :-)

Rostislav Opršal mi poslal svoji knížku Malý atlas známých míst.

Sbírku básní vydalo nakladatelství Bondy Luboše Y. Koláčka a Dušana Spáčila. Erotické kresby jsou dílem Egona Schiele. Jak už název knihy naznačuje, jedná se o erotiku popsanou do detailů.
Milý Rosťo, děkuju.
L. H.

Jubilejní 250. děťátko je Karolína v Městské nemocnici Ostrava! 1. června otvíráme babybox v Nemocnici Neratovice a zdá se, že nás regionální dárci nechají ve štychu.

„Odhaduju, že je jí kolem roku, ale je úplně v přádku,“ řekla mi Sylva Gistingerová, doktorka ve službě. Holčička byla odložená v 22:17, oblečená v červené kombinéze se zvířátky a na hlavě měla bílou čepičku. Babybox už jí byl opravdu malý. Karolína a Tomáš odložený v Brně 2. května potvrdili, že děti se odkládají nejlépe ve dvojicích. První dvě letošní děťátka Květuše a Georgia byla odložena 7. a 10. února. Děvčátko je osmé dítě odložené v ostravském babyboxu po dlouhé jedenáctileté prodlevě a skóre holky versus kluci zvýšila na 137:113. Karolína jméno dostala podle dcery Vojtěcha Nováka, šéfa Květiny Novák Praha, a. s., mnohonásobného a velkorysého dárce, mého přítele.
Česká mincovna a její marketingový šéf Jaroslav Černý obdarují Karolínu zlatým novorozeneckým dukátem, jako to dělají už tři roky.
Milí příznivci babyboxů, drazí přátelé! Pokud byste věděli o šlechetném a velkorysém dárci, který by mohl v současné nelehké době přispět na zřízení babyboxu v Nemocnici Neratovice, stačí vyplnit přiloženou darovací smlouvu a poslat ji nejlépe mailem na info@babybox.cz, obratem ji pošleme potvrzenou zpět taky mailem i poštou. Dárce může použít také přiložený QR kód. Za osmnáct let existence babyboxů pomohly dary zachránit 250 děťátek, a ten Váš pomůže dalším. Pomůže doslova každá koruna.
Babydědek Lu, 602 305 139

Rosťa Opršal vydal novou knížku!

Rostislav Opršal má po třech letech novou knížku.
Jmenuje se Malý atlas známých míst, má skoro 130 stran, vydalo ji nakladatelství Bondy Praha a je napěchovaná milostnými a vztahovými básněmi.
Navíc ve středu 10. května 2023 bude pokřtěna na literárním večeru Slova mají křídla dvojice Spáčil-Faltejsek v 19:45 v kavárně Činoherního klubu v Praze, ulice Ve Smečkách. Dalšími hosty večera jsou Jaroslav Pomp (novinář, spisovatel a hudebník) a Jiří Žáček, který představí svou poslední knížku Život je krátký!
Jste srdečně zváni.

249. děťátko je Tomáš v Nemocnici Milosrdných bratří v Brně! Babybox nové generace v Nemocnici Neratovice montujeme 4. května – nesešly se na něj peníze.

V úterý 2. května kolem 16. hodiny oslovila žena vrátného v Nemocnici Milosrdných bratří v Brně: „Chci u vás odložit dítě.“ Pan vrátný se nenechal vyvést z míry a přivolal službu konajícího dětského lékaře Petra Lavického. Protože bylo děťátku na první pohled půl roku, zachoval se doktor standardně a odmítl nezvyklé prosbě vyhovět. „Máme tu neonatologii a na velké děti nejsme vybaveni. Obraťte se na OSPOD!“
Žena vyšla na ulici, zabočila doleva, po několika desítkách metrů došla k babyboxu a klučíka do něj natlačila. Petru Lavickému nezbylo než konat – vyzvedl malého Tomáše z babyboxu, a když jsem mu zavolal, slyšel jsem v telefonu jeho hlasitý křik. „Petře, dejte mu najíst,“ požádal jsem.
Tomáš je třetím letošním děťátkem odloženým do babyboxu, 22. brněnským a 249. celkově za dobu 18 let provozu bedýnek.
Nárok na novorozenecký dukát od České mincovny mu šéf marketingu Jaroslav Černý jistě neupře. Děkuju České mincovně, která obdarovává dukátem všechna odložená děťátka.
Ve čtvrtek 4. května bude Zdeněk Juřica MONTEL, Náměšť nad Oslavou, dokončovat instalaci babyboxu nové generace v Nemocnici Neratovice. Za dvanáct let pomohl vstoupit do nového života dvěma děťátkům, ale po technické stránce je už poněkud de mode. Oslovili jsme jmenovitě a písemně 5 300 potenciálních dárců, ale k dnešnímu dni se nám sešly přísliby darů, které by stačily sotva na poštovné. Schází cca 400 000 Kč. Slavnostní otevření neratovického babyboxu se koná 1. června na Mezinárodní den dětí ve 12 hodin. Prosím vás, novináře, kteří jste byli vždy k babyboxům vlídní a vstřícní, abyste veřejnost požádali o pomoc. Stačí otevřít stránky www.babybox.cz. Najdete na nich QR kód a kompletní vysvětlení, jak babybox podpořit. Prosím, prosím. Ať žije Tomáš, ať žije Petr Lavický a podaří se mu sehnat velkou postýlku. Ať žije Česká mincovna!
Babydědek Lu

184. hříbě v mém chovu je klisnička Fra Cola, ryzka z matky Framony po otci Colorado Kid!

První zprávu o jejím narození jsem dostal telefonicky od pana Tomáše Svobody z Hájku, jehož dcera Adélka si všimla, že klisna rodí ve výběhu. Nebývá to časté, ale u rodiny F po prabábě Fríze si vzpomínám, že je to jistě počtvrté. Tomáš Svoboda mi zavolal v 16:53, ale než se sešli čtyři nosiči - Saša, její otec, Tonda a Ludvík, uplynuly skoro dvě hodiny.

Klisnička je hnědka s velkou bílou lysinou na čele, s pravou pánevní bílou do poloviny metatarsu, na levé bílý znak na korunce, s oběma hrudníma do spěnky, s pravou o poznání výš. Fra Cola za dvě hodiny po narození s malou pomocí vstala a s chutí začala sát.

L. H.

Dušan Spáčil posílá básničku k Velikonocům!

Evangelium
Ze soboty na neděli
boží mlýny melou
Lazar tančí na posteli
nebe volá helou
I ten co má špatnost v očích
dnes zaplatí panáky
Nahoře se kola točí
konají se zázraky
Na Golgotě v Izraeli
zakončil tu dlouhou práci
kámen odtlačil jak bárku.
"Tak čert má dnes po prdeli!"
diví se i stěhováci.
jak to ale napsat, Marku?
Veselé Velikonoce, hodně zdraví a štěstí přeje všem Dušan Spáčil

Skóre narozených hříbat a vydaných čísel Divokého vína je 182:182.

Bon Cola se narodila v neděli 26. března v časných ranních hodinách spontánně a bez pomoci. Je to drobná hnědka s velkou lysinou na čele, jež se zužuje do úzkého nosního proužku. Bon Cola je čilá, sama se postavila a dopoledne začala sama pít.

Matkou klisničky je Bonn Ace, je to její čtvrté hříbě. Otcem je hřebec Colorado Kid. Bon Cola se narodila 19 dní před termínem.

Neuvěřitelnou náhodou se narozením 182. hříběte vyrovnal počet vydaných čísel Divokého vína a narozených hříbat. Skóre je 182:182.

L. H.

Vladimír Hlaváč tiskne nebeské noviny!

Vláďa bydlel v domě číslo 9 v libeňské ulici Novákových, já ve vedlejším domě číslo 11. Od dětství jsme si hráli na chodníku třeba kuličky, později možná čáru. Chodili jsme do stejné školy na Palmovce.
V dospělosti mi pomáhal u koní a trochu i při stavbě na Hájku. Třeba jsme spolu vytvářeli podlahu ve stáji z železničních pražců. Už jsem je dávno vyměnil za dlažbu.
Vláďa se rozhodl, že bude pěstovat žampiony na hnoji od mých koní, a tak hnůj putoval v pytlích znovu do sklepa libeňského domu v Novákových ulici.
Vláďa byl tiskař a nějaký čas v té profesi pracoval i u mne, možná, že tiskl i některé z posledních čísel Divokého vína. Z hučení tiskařského stroje mu trochu začalo hučet i v hlavě, a tak jsem jej zavedl za svým přítelem Jiřím, psychiatrem. Jako pozornost za léčbu Vláďa odvezl na Jiřího zahradu v Poteplí u Kladna velký kámen. Jirka jej pojmenoval bláznův kámen.
Chatu v Poteplí užívá už jen Jirkova bývalá manželka Anna, ale název bláznův kámen se dochoval dodnes.
Když jsem se dozvěděl, že Vláďa už není mezí mými zbývajícími živými kamarády, zavolal jsem Anně a poprosil ji, aby u kamane chvilku postála a věnovala mu vzpomínku.
Vláďa odešel 21. března a bylo mu 76 let.
L. H.

Oldřich Damborský pro Bořka Mezníka.

Milý Lu, srdečně zdravím a děkuji za nové číslo Divokého vína. Dobře jsem si početl a zaujal mne článek o Bořku Mezníkovi. Zažil si toho v jeho drsném životě mnoho negativního a tak se nedivím, že psal hlavně o svých trablech s upřímností a pravdivě. Napadla mne už dříve básnička pro něho a nejen o něm. Posílám ti ji, s úctou k jeho citlivé duši. Tvůj Olin.

Sněženky (Bořku Mezníkovi) 7.3.2023

Přivírám oči a všechny vás vidím:
Jak kamarádka přijíždí ke mně na kole
a chce se projít,
aby mi vyprávěla o nemožném
opilém manželovi,
vidím jak pláče žena, která celý život
jen dřela a potom i doma
a nedočkala se vlídného slůvka
zatímco manžel
popíjel lahváče na kanapi
a chválil
středního útočníka fotbalového týmu.
A vidím
kamaráda z ubytovny
jak půjčil padesát tisíc dlužníkovi
a pak je nikdy neviděl
a potom ještě měl opletačky s policajtama.
Vidím bezdomovce na Hlavním nádraží
jak špinaví, zarostlí a promrzlí
si ohřívají ruce nad zapalovačem,
když
se jejich ženám zapálila lejtka
a našli si milence a je vyhodili z bytu.
Všechny vás vidím,
uražení, bezmocní a ponížení
a jsem s vámi
neboť básníci jako Atlanti musí
držet nebe
a mít cizí trable za svý,
pak se schoulit do klubíčka, do sebe,
a vědět, že někde ve stráni
se sněženky ve sněhu
zarosí
a krásou se zaskví...

Jindřich Štreit a Jindřich Buxbaum vás zvou na výstavu svých fotografií!

Křest nové knížky Jiřího Žáčka.

Život je krátký. A krásný.
Svou nádhernou novou sbírku básní nazvanou Život je krátký (s ilustracemi Josefa Velčovského) pokřtí dnes (15.3.) od 18.00 Jiří Žáček. Místo konání kavárna Dzomsa (Lucemburská 23,Praha 3). Zazpívá skupina Kanafas, verše recituje Blanka Hejtmánková. Přítomni budou i básníci Alois Marhoul a Dušan Spáčil. A určitě i mnozí další..